Článek
Pokud jde o podíl původní tvorby ve vysílání, jak dopadá Česká televize ve srovnání s dalšími veřejnoprávními stanicemi v Evropě?
Jen upřesním, těmi čtyřiceti procenty byl myšlen první program ČT1. Česká televize patří mezi evropské vysílatele s nejvyšším podílem premiérové seriálové tvorby. Mezi stejně velkými státy je unikátem. Belgická, portugalská, finská nebo dánská veřejná služba vyrábějí většinou jeden až dva seriály ročně.
Hlavní vysílací čas na prvním kanále mají tyto televize složený spíš ze zábavy, talkshow, sportu nebo zahraniční akvizice. Česká televize naproti tomu vyrábí šest až sedm seriálů ročně a přibližně třicet filmů. Přitom má nižší rozpočet. Klade však vyšší důraz na kvalitní domácí dramatiku, která je mezi českými diváky nejžádanější.
Původně pouze prázdninové období repríz se v posledních letech pomalu rozšiřuje téměř k Velikonocům. Nenastal už čas přehodnotit to každoroční čerpání z archívu?
Tahle otázka má dvě části. Za prvé, léto je specifická část roku. Všude ve světě je normální, že v létě se neuvádějí premiéry hrané tvorby. To se samozřejmě týká volně vysílajících televizí, placené a streamované služby fungují na jiném principu. V Německu má dokonce letní sezóna v televizi – a nejen v ní – označení letní díra, letní prázdno. Česká televize není výjimkou.
A nenašlo by se jiné řešení než desítky let staré seriály, jako jsou Malý pitaval z velkého města a Chalupáři?
Pokud jde o starší tituly, kdyby o ně neměli zájem diváci, nevysíláme je. Diváci jim dávají přednost před zahraniční produkcí. Seriály Malý pitaval z velkého města, Nemocnice na kraji města, Hříšní lidé města pražského, Chalupáři, Sanitka, Vlak dětství a naděje nebo Dobrá voda jsou masově sledovány a diváci jim stále dávají vysoké kvalitativní hodnocení. Například Pitaval má spokojenost 8,4 na desetibodové stupnici. Průměr seriálů vlastní tvorby je za první pololetí přitom 8,1. Spolu s Chalupáři a Hříšnými lidmi města pražského patří mezi nejsledovanější televizní seriály letošního léta a rozhodně se na ně nedívá jen starší publikum. V případě Pitavala tvoří diváci věkové skupiny 15 až 54 víc než polovinu publika, stejně jako u Chalupářů.
ČT1 i díky těmto seriálům drží pět dnů v týdnu prvenství ve večerní sledovanosti. Česká televize má letos v červenci podíl na divácích 29,61 procenta. Skupina Nova má 28,03 procenta a skupina Prima 20,02 procenta. ČT1 sledují jak starší diváci, tak mladší a program je sestaven logicky a úspěšně.
V posledních letech se Česká televize poměrně úspěšně obrátila k žánrové tvorbě. Postupně však zvítězily krimi a detektivka, kromě toho převážily seriály a minisérie a výrazně ubylo solitérní dramatiky. Nedávno jste však vyhlásili poptávku po nových námětech. S jakým ohlasem?
Televize čerpá z invence tvůrců. Evidence námětů je otevřená všem žánrům a tématům. Že nyní autoři nabízejí nejvíc historická témata, detektivky nebo rodinná dramata možná souvisí i s tím, že v minulosti jim pšenka nekvetla a nyní je televize podporuje. I celosvětově teď převažuje nabídka napínavých akčnějších televizních filmů. Když si ale vybavíte šestidílnou Bohému, Monstrum, filmy o Janu Husovi, Karlu IV. či České století, uvidíte širší záběr. Krimi se mimochodem setkaly s masovým zájmem publika, protože vycházely z úspěšných knih českých autorů, což nikdo jiný netočí. Divák je rozhodující soudce.
Také Česká televize, u které není sledovanost nejdůležitějším cílem, se snaží občas natočit populární masový žánr, jako je třeba První republika nebo Mattoni. Budete se takovýmto typům seriálů věnovat i nadále?
Oba tituly, jak je zmiňujete, byly úspěšné a v žánru chce Česká televize pokračovat. Letos na podzim bude ve vysílání druhá řada První republiky, rozpracovaná je už i třetí série. Ve vývoji jsou rovněž seriály mapující život Boženy Němcové, diváci v dohledné době uvidí dva filmy o Marii Terezii, ve výrobě je film Rašín nebo Balada o pilotovi.
Letos jste odvysílali velmi zdařile zpracovanou licenci britského seriálu Svět pod hlavou. Chystáte něco dalšího?
Licenční dramatika tvoří jen okrajovou část vysílání. Hlavní pozornost věnujeme původní domácí tvorbě, ta je nejžádanější a má největší potenciál k prodeji na zahraničních trzích. Zájem v zahraničí je třeba o seriály Labyrint, Rapl, První republika, prostě o původní formáty.
Česká televize nakupuje i zahraniční tvorbu. Co byste z podzimního programu nejraději doporučil?
Určitě minisérie Hotel Sacher, SS – GB: Hitler v Británii nebo koprodukční Rozdělené nebe. Ze seriálů pak určitě výpravný životopisný seriál o královně Viktorii, islandský temný thriller V pasti a britskou oceňovanou detektivku Šťastné údolí. Na podzim odvysíláme rovněž šestou sérii věhlasného thrilleru Ve jménu vlasti.