Hraje se před budovou Míčovny v Královské zahradě Pražského hradu. Scénu tvoří hustá síť šedých „londýnských“ lucernových kandelábrů, jejich využití je ale minimální a Hamletovo občasné ničení jejich sádrových ozdob působí narežírovaně. Nový prostor má nevýhodně do dálky protáhlé hlediště bez elevace a také míra ruchů zvenčí výrazně stoupla.

Hamlet Jaroslava Plesla oslovuje diváky autentickým herectvím.

Hamlet Jaroslava Plesla oslovuje diváky autentickým herectvím.

FOTO: © AGENTURA SCHOK Viktor Kronbauer

Vajdičkova inscenace, podobně jako jeho loňský skvělý Othello, spočívá plně na hercích. Razantní úprava textu jde po příběhu, který se nechtěně děje Hamletovi a zasahuje ničivě do osudů všech sedmi až osmi klíčových postav, jež tvoří osu komorně sevřené inscenace. Její střed tvoří útlý, senzitivní, zranitelný a hořký Hamlet Jaroslava Plesla, po okraj naplněný citem k matce a znechucením z pokrytectví světa, jež ho obklopuje.

Tento Hamlet je velmi sympatický, opravdový, civilní a dnešní. Jeho jednání je vedeno maximální odpovědností: jako by vážil každé gesto i slovo, které pronese, a ta falešná a zbytečná už předem vyloučil. Podobně se chová i Horacio (Petr Vršek), z něhož režisér učinil Hamletovo alter ego, zjevem, kostýmem i posláním v celku hry.

Zásadní je Hamletův vztah k matce, královně Gertrudě, již Lenka Vlasáková hraje v rozporu milující matky i ženy, kterou sice silně přitahuje chlapský Claudius (Hynek Čermák), ale na prvním místě stojí syn. Je to čistá bytost, neposkvrněná intrikou vůči prvnímu manželovi.

Černočerným intrikánem a podlým vrahem, který střílí lidi do zad, je Claudius. Jeho smrt vyřešil režisér v závěru překvapivě, proti Shakespearovu textu, v duchu své koncepce titulní postavy, bohužel pro většinu hlediště i dosti nečitelně.

Shakespearův Hamlet je rodinné drama: Jaroslav Plesl (Hamlet), Lenka Vlasáková (Gertruda) a Hynek Čermák (Claudius).

Shakespearův Hamlet je rodinné drama: Jaroslav Plesl (Hamlet), Lenka Vlasáková (Gertruda) a Hynek Čermák (Claudius).

FOTO: © AGENTURA SCHOK Viktor Kronbauer

Vajdičkovi se daří odkrývat v tragédii absurdní humor, který diváci ochotně přijímají. Někdy až příliš vděčně, na úkor smyslu dané situace. Zajímavě řeší režisér hru usvědčující Claudia z vraždy, v podobě loutkového představení s manipulovanými herci, do něhož zapojuje Hamleta i Ofélii, a vlastně i hlediště.

Komorního Hamleta na Hradě ocení spíš znalci a milovníci Shakespearovy hry. Ti, kteří přijdou na své „Být či nebýt“, budou možná trochu zklamaní. Nicméně po herecké stránce je to výsostné a ve svém vyznění i velmi aktuální divadlo, jež přesahuje tradiční letní podívanou.

William Shakespeare: Hamlet
Úprava a režie: Michal Vajdička, scéna: Pavol Andraško, kostýmy: Katarína Hollá, hudba Michal Novinski. Premiéra 27. června, Královská zahrada Pražského hradu, psáno z první reprízy 28. června.

Celkové hodnocení: 80 %