Jeho tvůrci to obecně řeší tak, že nedostatky zahalí do zvukové masy, skladby takzvaně přeprodukují, a klidně je pustí do světa jako svěží vítr. A svět jim to často baští.

Při koncertu manchesterské kapely v pondělí večer v pražském Foru Karlín, slušně naplněném, nikoli vyprodaném, se absence tvůrčí invence i přebytek chuti vtěsnat do jednotlivých skladeb co nejvíce zvuků a syntetických prvků projevily jako základní nedostatek.

Podotkněme, že pop music v posledních letech marně hledá novou sofistikovanou podobu. Když The 1975 vydali před čtyřmi lety své debutové stejnojmenné album, vypadalo to, že by to mohli být právě oni, kdo pro ni směr objeví. Druhá nahrávka nazvaná I Like It When You Sleep, For You Are So Beautiful Yet So Unaware of It (2016) sice u fanoušků uspěla, nicméně žádné převratné postupy či vklady nepřinesla.

Trocha diskotéky

Pražský koncert naopak ukázal, že se kapela ponořila do svůdných syntetických pasáží, které se na ploše delší než hodinu střídavě proměňují v modernější diskotéku i kapitální nudu. Vezmeme-li navíc v úvahu, že vystoupení skupiny nemělo spád, některé pauzy mezi písněmi byly nesnesitelně dlouhé a ve druhé části koncertu se ještě zpěvák Matty Healy rozhodl, že bude dlouze vyprávět, pak to byl posluchačsky náročný večer.

The 1975 nedisponují tak silnými písněmi, aby na nich postavili plnohodnotný koncert v hale pro čtyři tisíce diváků. Jejich hudba by se mnohem lépe vyjímala v menším klubu, protože tam by nesporně nevyhlížela tak chladně a možná by se ani muzikanti netvářili tak, že je to vlastně moc nebaví.

Dobrý začátek

A tak zatímco na obou albech znějí jejich písničky poměrně svěže, naživo to tak v pondělí nebylo. Nepřirozených syntetických zvuků, leckdy na hranici nepříjemnosti, bylo v repertoáru čtyřčlenné (naživo šestičlenné) formace tolik, že to chvílemi vypadalo, jako by nikdo z ní ve skutečnosti nehrál a Healy ani nezpíval. Ostatně najít v souzvuku předtočených vokálů jeho pravý hlas byl mnohdy oříšek i pro dobré sluchaře.

Mnohem lepší set předvedli předskakující Pale Waves, kteří pocházejí rovněž z Manchesteru. Jejich melodické výrazivo v písních je velmi podobné tomu hlavních hvězd večera. Na pódiu ale byli mnohem živější a většina jejich skladeb má přitažlivou stavbu, aranže i provedení. Kdyby si je v pondělí večer někdo z Fora Karlín nesl domů jako větší hudební zážitek, nebylo by vlastně divu.

The 1975, Pale Waves
Forum Karlín, Praha, 26. června

Celkové hodnocení: 60 %