Hrdinka Ghost in the Shell, agentka Motoko, je napůl člověk a napůl stroj. Bojuje proti kyberzločinu, nebo si to alespoň myslí. Hranice mezi zločinem a dobrem se ale postupně rozmazává a Motoko je nucena přemýšlet o vlastní identitě a o tom, na jaké straně stojí.

V roce 1995 natočili Japonci pozoruhodný animovaný film Ghost in the Shell, který tehdy působil velmi novátorsky. Kyberpunk se právě stával velkou módou.

Ghost in the shell. Původní japonské anime

Ghost in the Shell. Původní japonské anime

FOTO: Bandai Visual Company

V roce 2016 přišel americký režisér Rupert Sanders s hranou verzí. Animovanou dívku nahradila hvězdná Scarlett Johanssonová, ale stejná tematika už po dvou dekádách působila poněkud vyčpěle. Film si přesto našel řadu příznivců. Dílo Shirowa Musamuneho inspirovalo také seriál a počítačové hry.

Robotická gejša

Robotická gejša v americké verzi

FOTO: Cinemart

„O komiks Ghost in the Shell jsme usilovali dlouhá léta,“ řekl vydavatel Petr Litoš. „V podstatě celých dvacet let od okamžiku, kdy jsme se pustili do vydávání. Ale je to jedna z těch věcí, které se nezískávají lehce, které si člověk musí u japonských vydavatelů nejprve zasloužit. A i tak vznikla česká verze pod přísným dohledem a s velmi přísnými podmínkami. Ostatně je to první naše manga, u které se střídají barevné a černobílé stránky.“

Autor originálu trval na tom, že i v českém komiksu zůstanou jím napsané zvukové efekty a poznámky – a budou se překládat zvlášť. Japonci to prý berou stejně, jako kdyby se někdo rozhodl přemalovávat Picassa.

Česky vyjdou všechny tři knihy: Ghost in the Shell, ze kterého vychází originální i nový film, Ghost in the Shell 2: Man-Machine Interface, která se odehrává pět let po událostech prvního dílu, i Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Procesor, čtyři případy zasazené mezi předchozí dvě knihy.