V loňském roce skončilo uvádění Bernsteinovy Mše, jejíž nastudování jste produkoval a ztvárnil jste v ní roli Celebranta. Co s ní bude dál?

Zrovna nedávno se mi zdálo, že ji uvádíme ve Vatikánu na Svatopetrském náměstí. Rozhodl jsem se tedy, že udělám všechno pro to, abychom ji tam opravdu hráli, protože si myslím, že by si to Vatikán zasloužil. Sešel jsem se kvůli tomu s velvyslancem ve Vatikánu Pavlem Vošalíkem, a dokonce i s kardinálem Dominikem Dukou. Doufám, že se nám to podaří realizovat, i když zrovna na Svatopetrském náměstí by to asi nešlo.

Také jsme oslovili několik zahraničních festivalů. Uvedení Mše na nich by se týkalo spíš až roku 2018, kdy uplyne sto let od narození Leonarda Bernsteina.

Chtěli byste se vrátit i před české publikum?

Chtěli, a to s kompletní verzí ve třech stech lidech, ideálně s doprovodem filharmonie nebo symfonického orchestru. Pokud by se nám to nepodařilo realizovat, vrátíme se ke skromnější verzi, kterou jsme uváděli dosud.

Za roli Celebranta jste obdržel nominaci na Cenu Thálie v kategorii Opereta/muzikál muži. Překvapilo vás to?

Předně mě překvapilo, že to vůbec jde. Mám pocit, že Mše není vlastně zařaditelná ani do jedné škatulky oborů, za které se v Thálii udělují ceny. Když už to ale asociace zařadila, tak mě ta nominace upřímně zase tak nepřekvapila. Prostě to je geniální dílo. Ale jedním dechem musím také dodat, že to opravdu v tomto případě beru spíš jako ocenění celého projektu a všech lidí v něm. Nejsme součástí žádného kamenného divadla. Všechno jsme si zasadili sami, bez pomoci. A ono vlastně ani nejde o to, jestli budeme sklízet. Ta cesta, ten růst. To bylo prostě dobré. Ale z nominace mám fakt radost.

Ve stejné kategorii je za role Mefista a Fausta v muzikálu Mefisto nominován i Josef Vojtek. Vnímáte, že jste se v konkurenci muzikálových herců prosadili dva, kteří jste spíše specialisty na koncerty a živá vystupování?

Jak jsem mluvil s Pepou, tak mám pocit, že už teď víc hraje v muzikálech než s kapelou, takže tady bych asi trochu oponoval… Nevím, mám dojem, že se u nás hrají spíš písničkály než muzikály v pravém slova smyslu. Producenti si spíš obsadí do hlavní role hvězdu ze známé kapely než člověka, který má tenhle obor vystudovaný. Takže ten trend mě nepřekvapuje a zákonitě mají tihle lidé i šanci na Thálii. Myslím si však, že kvalitativně tenhle obor trochu pokulhává za ostatními. To je škoda.

Momentálně jste na turné se skupinou B-Side Band. Co mohou lidé od vašeho koncertu očekávat?

Představíme asi dvacet nových písní, ať už vlastních, těch je deset, nebo coververzí našich oblíbených interpretů. Zazní i skladby, jež jsou na novém albu B-Side Bandu.

Jste už stálým členem B-Side Bandu?

Nejsem a předpokládám, že ani nebudu. Beru to stále jako hostování, i když to trvá už poměrně dlouhou dobu. Je to ale jediné hostování, které momentálně na hudební scéně mám. Byl jsem osloven, jestli bych s B-Side Bandem něco nevytvořil, a ono se to protáhlo na několik let. Jednou za měsíc jsem si ale vždycky připomněl, že si chci postavit vlastní kapelu.

O té jste hovořil už před dvěma lety…

Možná už před deseti lety. Ale v současné době mohu říct, že jsem už měl se svou novou kapelou zkoušku.

V jaké hudebním žánru se s ní budete pohybovat? Nejste stylově vyhraněný, takže bychom se mohli nadít v podstatě čehokoli.

To je otázka. Momentálně je to tak, že se v té kapele scházejí lidé z různých hudebních světů. Odpovídá to mé vizi spojit muzikantské světy v jednom projektu. Nemám představu takovou, že kapela bude můj svět, ve kterém ostatní zahrají to, co chci. Mohu spíš říct, že jsem zkoušel s lidmi, kteří pro mě tvoří vysněný muzikantský tým.

Prozradíte jména svých spoluhráčů?

Prozradím jen jméno Michal Žáček, jenž je u toho od začátků. Byl to první člověk, kterého jsem seznámil se svou představou. Další jména zatím prozrazovat nechci, protože je to v začátcích. Repertoár ale budeme mít vlastní.

Kdy se objevíte na pódiu?

Rád bych, aby to bylo už letos na podzim. Možná nejdříve vystoupíme pro kamarády a známé, kteří nám dají zpětnou vazbu.