Je to pocta pro staré kočovné loutkáře, kteří mají velkou zásluhu na prosazení českého jazyka i profesionálního divadla v době národního obrození. Pocta pro Skupova Spejbla a Hurvínka, které poznali diváci doslova na celém světě, pocta pro Trnkův svébytný poetický filmový svět loutkářských zpracování Starých pověstí českých, Špalíčku či Shakespearova Snu noci svatojánské.

Ale také pro loutkářského Dona Giovanniho či Prodanou nevěstu či výtvarně pojaté loutky, jejichž tvorbě se věnovali přední čeští výtvarní umělci od Mikoláše Alše až po Jiřího Trnku.

„Loutkářství mělo u nás vždycky významnější pozici než v jiných evropských zemích, je tu velká tradice a ta zavazuje. Dnes už se dá sice mluvit spíše o divadle fantazie než o čistě loutkářském divadle, ale stále je to svébytné umění s vysokou kulturou,“ řekl Právu dlouholetý člen královéhradeckého Divadla Drak Jiří Vyšohlíd.

V neposlední řadě je to ocenění současných loutkářů, protože je to právě loutkové divadlo, které dnes sklízí úspěchy na mezinárodních festivalech a přehlídkách. Ať už je to Divadlo Drak, liberecké Naivní divadlo, plzeňská Alfa, nebo pražský Minor, Buchty a loutky, české loutkářství jednoznačně patří k evropské i světové špičce.

„Zápis do UNESCO je samozřejmě mimořádný úspěch a uznání oboru v oblasti amatérské i profesionální. Nestalo se tak pouze a jen díky tradici, ale také proto, že moderní české loutkové divadlo, rozvíjené nebývalým způsobem po druhé světové válce, bylo schopno na tuto tradici navázat a i v dnešní době prokazuje svoji životaschopnost, respektovanou v celém světě,“ řekl Právu v reakci na ocenění Stanislav Doubrava, ředitel Naivního divadla.