Šajmovič v něm zaznamenává turné party sólových bavičů Miloše Knora, Lukáše Pavláska, Tomáše Matonohy, Ester Kočičkové, Michala Kavalčíka a Richarda Nedvěda po vyprodaných českých sálech včetně pražské Lucerny.

Jejich humor určitě nesedí každému, je z logiky žánru mimořádně exibicionistický, nekorektní, často hodně vulgární, ale vystoupení každého z protagonistů je osobité a táhne diváky jak vír ke dnu. Fronty na jejich představení, davy fanoušků, kteří touží po podpisu, obrovská potřeba lidí smát se leckdy i za každou cenu, to je hlavní zjištění, jaké si divák z filmu odnese.

Protagonisté nepřestávají před Šajmovičovou kamerou šaškovat ani v zákulisí, jehož prostřihy do vystoupení skoro smazávají hranice mezi rolemi a „civilem“. Vlastně jen drobná poznámka Tomáše Matonohy „Jdeme vyrábět humor“ a několik krátkých debat mezi aktéry o tom, co bezchybně funguje a o čem pochybují, ukazují na vážnost, s jakou komici ke své práci přistupují.

A nelze než poznamenat staré známé „proti gustu žádný dišputát,“ které u smíchu platí dvojnásob.