Při letošní úrodě hloupých, odbytých a mnohdy nesmyslných komedií jako Seznamka, Prázdniny v Provence, Dvojníci nebo Jak se zbavit nevěsty se dokonce případ od případu zdá, že se pomyslné dno stále vzdaluje.

Posledním příspěvkem je Ostravak Ostravski scenáristy Vladislava Kučíka a debutujícího režiséra Davida Kočára. Snímek avizovaný jako „komedie jako cyp“ vychází údajně z blogů a následných knížek Deníky Ostravaka. Kučík, inspirován zřejmě především jeho jadrným severomoravským dialektem, vytvořil postavu horníka, který zachránil své kolegy ze závalu a stal se hvězdou na pracovním i mediálním vzestupu.

Tuto postavu pak nechává procházet více či méně nesmyslnými situacemi a setkávat se s lidmi. Děj prakticky neexistuje, sled scének začíná jako situační komedie (hrdina si uprostřed směny musí nutně odskočit „na velkou“), postupně se mění na velmi nevydařený pokus o satiru a rodinné melodrama a vrcholí jako trapná sociální agitka. O řemeslných dovednostech nemůže být řeč, z hereckých představitelů snad jedině Igor Chmela působí dojmem, že o herectví někdy zavadil. A sponzorské výrobky z plátna trčí na příslovečných sto honů.

A zase se bude vybírat vstupné a lidé možná přijdou a zaplatí za brak, neboť využití popularity Deníků Ostravaka je dobrý markentingový tah. Ale rozhodně nic víc.