V úterý oslavil Chuck Berry devadesátiny. Nikdo nepředpokládal, že by ikona padesátých let ještě natáčela nová studiová alba, zvláště když to nedělala 38 let. Deska s názvem Chuck prý bude obsahovat převážně nový původní materiál, nahraný a produkovaný Berrym. Hrají na ní i jeho potomci Charles Berry Jr. a Ingrid Berryová. Přesné datum vydání zatím neoznámili.

„Je ctí podílet se na nové muzice. The St. Louis band, nebo jak říká táta Blueberry Hill Band, se hned sehrál a jede pod jeho taktovkou. Jde o písničky od tvrdších rockových až po něžné věci, které vyvolávají vzpomínky na jeho životní dílo,“ poznamenal Charles Berry Jr.

Chuck Berry věnoval své zřejmě poslední album ženě, se kterou strávil 68 let. „Lásko, stárnu. Na téhle desce jsem pracoval hodně dlouho. Teď už to můžu pověsit na hřebík,” dodal.

Doporučil ho Muddy Waters

Zpěvák, který pochází z St. Louis, kde se v roce 1926 narodil,  býval v mládí nezvladatelným divochem (v roce 1944 byl usvědčen z loupeže). V padesátých letech se oženil a uklidnil, začal v klubech hrát blues, a když v roce 1955 potkal v Chicagu Muddyho Waterse, dostal se přes něj do legendárních Chess Records.

Tam se stal díky talentu a vrozenému showmanství rychle hvězdou. I když nebyl první, kdo přetavil blues v rokenrol, písničky jako Maybellene (1955), Roll Over Beethoven (1956), Rock and Roll Music (1957) nebo Johnny B. Goode (1958) měly nejen komerční úspěch, ale také významný dopad na hudební svět. Okouzleně je poslouchali Rolling Stones, Beatles, Led Zeppelin i další.

V šedesátých letech nahrál třeba hity No Particular Place to Go, You Never Can Tell a Nadine. Později už sice nebyl tak významným průkopníkem, ale jeho koncerty stále bavily.

Chuck Berry byl uveden do Rokenrolové síně slávy a songy jako Johnny B. Goode a Maybellene bývají považovány za jedny z nejlepších a nejdůležitějších nahrávek všech dob. První z nich dokonce Američané poslali do vesmíru jako součást poselství případným mimozemským civilizacím.