Britský písničkář Jake Bugg je svěží vánek z ostrovní scény. Vstoupil na ní v roce 2011, v roce následujícím vydal stejnojmenné debutové album a dodnes k němu přidal další dvě.

Zatímco na tom prvním ukázal, že je velmi nápaditý skladatel i textař a jeho velkým vzorem je Bob Dylan, a to i pokud jde o pěvecký výraz, na tom třetím On My One, vydaném v letošním roce, už indiefolkové hranice rozvolnil a přijal více vlivů z rocku, popu, soulu i hip hopu. Je na něm patrný autorský i interpretační vývoj. Pevný písničkářský talent je však nadále základem umělecké existence Jakea Bugga.

Britský písničkář Jake Bugg nabídl posluchačům stylově pestrý blok.

FOTO: David Taneček, ČTK

V areálu Na Bojišti v Trutnově vstoupil ve čtvrtek na scénu přesně v 18.30 hodin. V tu dobu ještě nebyl hlavní prostor zdaleka uspokojivě zaplněn, a tak to vypadalo na paradoxní situaci, kdy tak velké jméno na festivalu neuspěje.

Bezchybný výkon

Jakmile ale začal Jake Bugg hrát, lidé, kteří už dorazili, se stáhli k pódiu ze všech koutů areálu a vytvořili reprezentativní kulisu. Mnozí přišli, aby byli zpěvákovi na dosah, a mnozí z těch mnohých si s ním notovali texty jeho písniček.

Bugg působil dojmem, jako by ho divácká kulisa nechávala zcela lhostejným. S tříčlennou doprovodnou kapelou se soustředil na svůj výkon i výraz, s diváky komunikoval pouze prostřednictvím svých díků, případně krátkých poznámek k obsahu písniček či jejich stylu. Přiznal, že některé cítí jakou country, jiné jako blues a další třeba jako rockabilly.

Vlastně nabídl stylově vcelku pestrý blok, což odpovídá jeho momentálnímu vývojovému stadiu. Má pevný hlas, ve svých dvaadvaceti letech velice mužský, zajímavý a intonačně skoro neomylný.

Jeho koncert trval pár minut přes hodinu a byl vyrovnaný. Skladby měly autorskou jistotu, dobré melodie a byly takřka bezchybně interpretované, samozřejmě pokud ponecháme hudebníkům prostor pro koncertní chybičku, leckdy nutnou k tomu, aby bylo patrné, že hudba je velmi živý organismus.

Poučenější část diváků si koncert užila, méně poučená občas působila dojmem, že set je jen kulisou k její diskuzi o čemkoli. Tak to ale na festivalech chodí.

Vysvětlení v Samizdatu

Trutnoff Open Air byl Jakem Buggem na startu dobře a správně naladěn. Na hlavní scéně poté vystoupili divocí Pražáci Hentai Corporation, kteří také mixují styly, ale jejich zvuk je hrubý a rockový. Visací zámek coby punková legenda zahrál to, co se od něho očekávalo, tedy skladby, které zdobí jeho – obrazně řečeno – tuzemský chodník slávy.

Jake Bugg už vydal tři alba.

Jake Bugg už vydal tři alba.

FOTO: David Taneček, ČTK

Monkey Business kolem půlnoci naladili návštěvníky na festivalovou notu, protože jejich vystoupení mají stabilně vysokou úroveň. Tuhle kapelu je dobré vnímat i z toho důvodu, že každý její člen je ve svém oboru profesní hvězda.

Na trutnovském festivalu si i letos mohou návštěvníci zakoupit tištěný program pojmenovaný Samizdat. Organizátoři se v něm zabývají nejenom vzpomínkami na to, jak to bylo v časech undergroundu, nýbrž přinášejí i rozhovor s bývalým prezidentem Václavem Havlem z roku 1983 o smyslu Charty 77 a další vzpomínky na muže, jehož nedožitým osmdesátinám je letošní ročník věnovaný.

Návštěvníci se ale dočtou i o tom, jak to bylo s pozváním bývalého generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše na letošní ročník nebo jaký je příběh Václava Hybše.

Hraje se na čtyřech pódiích. V pátek se na tom hlavním mimo jiné představí tvrdé kapely Fear Factory a Soulfly, v sobotu Tichá dohoda, Orchestr Václava Hybše, Stromboli nebo Sto zvířat. V neděli v noci festival uzavřou britští Skunk Anansie a rakouští electroswingoví Parov Stelar.