„Lidé ve Spojených státech málo chodí do kina,“ vyprávěla nad šálkem kávy v baru uherskohradišťského kina Hvězda.„A když, tak na velkofilmy se superhrdiny a různými avatary. V současné americké produkci najdete hlavně dva druhy filmů. Zmíněné blockbustery, kterých je samozřejmě většina, a nízkorozpočtové nezávislé snímky, na něž v USA nikdo nepřijde, ale vyvážejí se na festivaly, případně do evropských kin. Ve Státech nemáme systém státní podpory kinematografie, takže středně velké filmy, tedy takové s rozpočtem mezi dvaceti a padesáti milióny dolarů, jaké obvykle natáčím já, se u nás už skoro nevyrábějí.“

Do Hradiště, kde zároveň převzala Výroční cenu Asociace českých filmových klubů, Julie Taymorová přivezla své čtyři starší tituly – shakespearovskou adaptaci Titus (1999), zmíněnou Fridu (2002), muzikál s písněmi Beatles Across the Universe (2007) a další přepis Shakespearovy hry Bouře (2010).

Spolupracovala s řadou celebrit včetně Anthonyho Hopkinse, Salmy Hayekové nebo Bona z kapely U2, získala řadu prestižních ocenění, přesto pro ni není snadné sehnat peníze na další filmové projekty.

„Ženy to mají v Hollywoodu těžší. O emancipaci se sice hodně mluví, ale fakticky se nic nemění. Úspěšné režisérky dokážu spočítat na prstech jedné ruky, a když žena natočí komerčně neúspěšný film, je pro ni mnohem obtížnější dostat od producentů druhou šanci. Mám rozpracovaných asi deset projektů, filmových i divadelních. Jsou v různých fázích jednání, protože nikdy nevím, kdy se některý z nich podaří zafinancovat. Možná se věci alespoň trochu posunou správným směrem, když se Hillary Clintonová stane první americkou prezidentkou,“ řekla Taymorová.