„Pokusili jsme se nahrát album nových pohledů na perfektní písničky, které Michal skládá. Jeho největší hity jsme nechali být, protože je není potřeba upravovat, a soustředili jsme se na další. K jejich realizaci jsme přizvali tři kapely, které si jejich nahrávání rozdělily. Jejich členové se podíleli i na jejich novém aranžmá, protože jde vesměs o flexibilní muzikanty,“ říká Právu Koller.

Na práci na albu se sešly dvě skupiny ze Slovenska a Kollerova. Jako hosté se k nim přidali saxofonista David Fárek, houslista Radovan Jelínek a kytarista Oldřich Krejčoves. Vokály patří zpěvačkám z Jasné páky doplněné o dlouholetou vokalistku Hudby Praha Jarmilu „Jamajku“ Kauckou.

„Zpočátku jsme si mysleli, že bychom mohli napsat nové písně. Potom jsme se ale dohodli, že koncept desky bude takříkajíc recyklační,“ vysvětluje Právu Ambrož.

„Vybíral jsem asi ze čtyřiceti skladeb, které Michal udělal se svými kapelami Hudba Praha a Divoký srdce. Písně z repertoáru Jasné páky jsem do toho netahal, protože tahle kapela se občas vrací,“ říká Koller.

Naživo bude možné si skladby z desky vychutnat mimo jiné na červnovém pražském festivalu Metronome, který Ambrož se svou novou skupinou zahájí. Poté by se měly na pódiích objevovat i dále.

Nedávno se totiž Ambrož rozešel se zbytkem sestavy Hudby Praha. „Absolvoval jsem těžkou operaci a nebyl jsem na tom zdravotně moc dobře. Věděl jsem, že nebudu zvládat koncertovat v takovém zápřahu jako předtím, a tak jsem to ostatním z Hudby Praha oznámil. Navrhl jsem, abychom si dali pauzu, ale reakcí byla nevole ostatních, která skončila tím, že jsme se rozešli. Oni pokračují dál jako Hudba Praha Band, já dávám dohromady novou kapelu,“ vysvětluje Ambrož.

Staří přátelé

Ambrož a Koller se na scéně průběžně potkávají a vzdalují již řadu let. „Pamatuju si, že jsme se poprvé sešli někdy v roce 1979 na mejdanu, který už bychom já ani David dnes absolvovat nechtěli. Bylo to na Zámeckých schodech v Praze a trval čtyři měsíce. Během čtrnácti dnů jsme pak založili první kapelu, která si za dalších čtrnáct dnů vyjednala první koncert. Odtud už byl jen krok ke vzniku Jasné páky,“ vzpomíná Ambrož.

„Byla to náhoda. My se ale díky ní začali scházet a zjistili jsme, že máme společnou hudební řeč. V muzice totiž podle mě platí, že kapela je dobrá tehdy, když v ní skládají písničky všichni a jsou navíc ochotni pracovat na těch tvých. Něco takového se mi stalo dvakrát v životě. Poprvé v Jasné páce a podruhé v Lucii,“ vzpomíná Koller.

Jasná páka byla první opravdová kapela, kterou oba měli. Učili se v ní hrát, fungovat a měli obrovské nadšení a ruku v ruce s ním i talent.

„Někdy v roce 1986 jsme měli hrát s mou další kapelou Hudba Praha v Praze Na Chmelnici, což byla naše domovská scéna. Přišel za námi Luboš Schmidtmajer, dramaturg klubu, a řekl nám, že David má novou kapelu a jestli bychom ji nevzali do role předkapely. My s tím souhlasili,“ vzpomíná Ambrož.

„Ta nová kapela byla Lucie a ten koncert byl její první,“ uzavírá s úsměvem Koller. Aby se kruh patřičně uzavřel, bude hostem letošních koncertů Lucie právě Jasná páka.