Kvalitně připravená výstava dokumentuje jejich hudební, literární a divadelní akce, především však obrazy a sochy, které jsou významným přínosem české výtvarné scéně 60. a 70. let.

K jádru skupiny Šimdrů patřili výtvarníci Jan Koblasa, Bedřich Dlouhý, Karel Nepraš a Jaroslav Vožniak. Historik umění Jan Kříž, jako teoretik skupiny, definoval jejich tvorbu jako estetiku divnosti. Divnost je měla odlišit od stereotypnosti tehdejší oficiální kultury. Jako svého patrona si vybrali Šmidru – loutkového hrdinu a nezbytného společníka českého Kašpárka.

Šmidrové od začátku věděli, že recese je formou, jak s úsměvem reagovat na svět kolem sebe a že smích je pro člověka osvobozující. Některé jejich improvizace, gagy i hry na vědecké konference předběhly aktivity Divadla Járy Cimrmana.

Po dlouhé době výstava nabízí českému publiku raná díla Bedřicha Dlouhého a Jaroslava Vožniaka. Oba autory tehdy inspirovalo vše, co bylo tajemné a zašifrované, spojovali dohromady obraz a reliéf, plastické tvary, malbu i kresbu. Některé jejich objekty vypadají jako skrumáže předmětů, představujících stopy lidského hledání sama sebe, jindy má divák dojem, že má před sebou meditační obrazy. Z Koblasova díla jsou nejzajímavější asambláže Vzpomínky, které působí jako bizarní objekty z manýristického muzea kuriozit.

Tvorba Karla Nepraše byla před třemi roky reprezentativně představena v pražském Doxu, takže jeho současné výběrové zastoupení v Muzeu Kampa je malou rekapitulací, na které můžeme znovu obdivovat plastiky sestavené z instalačních trubek, ozubených převodů, vodovodních kohoutů a armatur.

Vše je překryto typickou Neprašovou svítivě červenou barvou. Symbolem toho je socha Račte točit, která na výstavu dorazila z washingtonské rezidence Medy Mládkové. Nepraš je představen i jako výborný kreslíř a vyznavač české grotesky.

Výstava je jako celek skutečným objevem: pohromadě jsou tam soustředěna výtvarná díla i dokumentace, které se sháněly jen s obtížemi, protože většina z toho je v soukromých sbírkách. Nutno proto výrazně ocenit, že k výstavě vyšel katalog, jenž zůstane nadlouho svědectvím o činnosti Šmidrů, která by neměla upadnout v zapomenutí.

Šmidrové
Muzeum Kampa, Praha, do 31. ledna 2016

Celkové hodnocení: 85 %