Krytinář, narozený 28. dubna 1947, trpěl od dětství těžkou poruchou růstu. Sice udělal přijímačky na knihovnickou školu v Brně, ale z obav, že mu budou studenti ubližovat, ho otec dal vystudovat Střední hodinářskou školu v Polné u Jihlavy. Brněnským hodinářem však byl pouze osm let a pak se zúčastnil konkurzu na film Ladislava Rychmana Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc, kde uspěl a od té doby se mu změnil život.

Jedním z prvních, kdo ho obsadil, byl Václav Vorlíček, který o tom Právu řekl: „Poprvé to bylo v Dívce na koštěti, kde vlastně jen prošel obrazem a divoce přitom gestikuloval. Honza se zeptal Saxany, kdo to je, a ona odpověděla: to je náš učitel zmenšování. Tak vypadala naše první spolupráce a vzpomínám si, že z ní měl radost. Herci ho velmi přátelsky přijali mezi sebe, radili mu a pomáhali a on na to byl pyšný. A protože jsem točil pohádky, zdaleka to nebylo setkání poslední. Ve Třech oříškách pro Popelku hrál dvorního šaška, v Arabele populárního Mekotu a také velitele sedmi trpaslíků.“

Vedle Vorlíčkových filmů se objevoval i v řadě dalších pohádek jako Tři veteráni, Třetí princ, O statečném kováři i ve filmech ostatních žánrů včetně například Formanova Amadea, Jakubiskově filmu Báthory nebo amerického velkofilmu Letopisy Narnie: Princ Kaspian.

Přes 30 let měl stálé angažmá v dětském loutkovém divadle v Praze. „Vždy jsem do budoucna hleděl s nadějí, elánem a energií – problémy s malým vzrůstem nemám. Nikdy jsem nechtěl sedět v koutku a litovat se, nejsem zvyklý brečet,“ říkal o sobě Krytinář, který hostoval i v mnoha divadelních představeních: v Národním i ve Stavovském divadle, ve Státní opeře, v Hudebním divadle v Karlíně, v Dětském divadle Minor, v Divadle Bez zábradlí i v pražské revue Alhambra. V osmdesátých letech účinkoval také ve slavné Divadelní pouti na Střeleckém ostrově v Praze a s tímto představením projezdil téměř celou Evropu.