Queen - na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let to byla nejlepší skupina na světě, nebo minimálně patřila do první „pětky“. Měli fantastický, originální a široký repertoár plus frontmana, který ve své genialitě neměl konkurenci. Navíc skončili na vrcholu a navždy mohli zůstat legendou.

Kytarista Brian May, který docela úspěšně vystupoval sólově, se po velmi dlouhé době najednou rozhodl, že bude vystupovat pod značkou Queen. Nejdřív s Paulem Rodgersem a teď s mladým zpěvákem Adamem Lambertem. Finančně to byl jistě výborný tah. Je ale spravedlivé dodat, že zakládající člen Queen John Deacon nechtěl skupinu obnovit a nespolupracuje s nimi dodnes. Když navíc uvážíme, jak obrovský význam měl pro pojem Queen Freddie Mercury, vyvolává používání názvu Queen u fanoušků dodnes značné rozpaky.

Adam Lambert

Adam Lambert

FOTO: Milan Malíček, Právo

Jiní ale tvrdí, že Lambert je stejně dobrý jako Mercury. Není třeba se na ně zlobit, mají písničky Queen rádi a někdy prostě rozum podlehne tomu, co bychom si strašně přáli a co nám bylo upřeno (vidět v Praze skutečné Queen na vrcholu). Lambert je dobrý zpěvák, který ovšem nemá ani zdaleka tak výjimečný hlas a cit pro finesy jako Mercury.

Na druhou stranu se do Queen hodí jako osobnost, se svou homosexuální image a mladou energií tam výtečně zapadl. Jeho extravagantní showmanství je ku prospěchu věci. Jen někdy zbytečně tlačí na pilu, křičí i na místech, kde to není nutné, jako by chtěl dokázat, kolik má sil.

Brian May

Brian May

FOTO: Milan Malíček, Právo

Divoch Adam Lambert to umí rozbalit.

Divoch Adam Lambert to umí rozbalit.

FOTO: Michal Kamaryt, ČTK

Pokud jde o Briana Maye, hraje vlastně celý život stejně. Během sólo výstupu předváděl kousky, které si můžete pamatovat ze třicet let starých VHS kazet s koncerty Queen.

Na rozjezd pánové zařadili One Vision, která nevyšla úplně na sto procent, chvíli byl zvuk velmi nečitelný. Hodně zajímavé to začalo být od Fat Bottomed Girls, potěšilo i zařazení velmi starých hitů In the Lap of the Gods a Seven Seas of Rhye. Lambert se pěkně vyřádil v mohutně hymnické Somebody to Love, naopak křehká a dojemná byla Love of My Love, kterou hrál May akusticky.

Nechat zpívat bubeníka Taylora jednu z nejzásadnějších Mercuryho pecek Kind of Magic byl sice originální, ale také poněkud nešťastný nápad. Zapotil se u toho značně a spíše to měli nechat na Lambertovi.

Menším problémem byla různá přerušení a bubenická sóla, která koncert „rozbila”, a ztratil tak tah. Ve výsledku to bylo docela dobré, jenže na původní Queen se nechodilo proto, že byli docela dobří, ale proto, že byli geniální.

Celkové hodnocení: 65%