Komorní příběh láskyplné manželské dvojice, která se chystá oslavit 45. výročí svatby, vypráví o tom, jak obtížné je vyrovnat se s minulostí. Kate se totiž v předvečer oslavy dozvídá, že její muž měl kdysi před ní jinou velkou lásku a jen osud zabránil sňatku a narození dítěte. Kate se zmocňuje pochybnost – byla po celých těch pětačtyřicet let jen náhradnicí za neznámou ženu?

Chytře napsaný a s citem natočený film je díky vynikajícímu výkonu Ramplingové upřímně dojemný.

Ze zcela jiného soudku je německý thriller Victoria režiséra Sebastiana Schippera – byť s další silnou ženou v popředí. Příběh mladé Španělky, která pracuje v Berlíně a uprostřed noci se seznámí s partičkou mladíků, což zcela změní její život, trvá předlouhé dvě a půl hodiny, natočené v jediném záběru.

Roztřesená kamera sleduje pětici mladých lidí, jak se potuluje městem, plácá jen tak páté přes deváté, popíjí na střeše domu i na ulici – a zhruba po hodině filmu začne atmosféra houstnout, když vyjde najevo, že ráno čeká kluky nepříjemná „práce“. Jeden z nich se totiž zapletl s gangstery, dluží jim peníze, a jediná možnost, kterou gangsteři nabízejí, aby ho nechali být, představuje bankovní loupež. Mušketýři v tom kamaráda nemohou nechat a nová kamarádka Victoria to kupodivu cítí stejně…

Film má únavnou délku i značně problematický scénář, ale část publika nepochybně ocení experiment jednoho záběru a takřka reálného času, v němž se herci i kamera pohybují postupně na dvaadvaceti místech.

Deník komorné potřetí

Po Jeanu Renoirovi (s Paulette Goddardovou v roce 1946) a Lui si Bunuelovi (s Jeanne Moreauovou v roce 1964) se do románu Octavea Mirbeaua Deník komorné pustil francouzský režisér Benoit Jacquot a do titulní role komorné Celestiny obsadil jednu z největších současných francouzských hvězd Léu Seydouxovou.

Ta do Berlína nepřijela, protože točí s Danielem Craigem novou bondovku. A dělá dobře – s Jacquotovým filmem ji v Berlíně ani jinde moc slávy nečeká.

Nový Deník komorné je z rodu zhola zbytečných filmů, nepřináší ani zdaleka tolik jako předchozí, přes půl století staré verze.

Ze všeho nejvíc se podobá kterémukoliv románu z edice Červená knihovna, jen bezvýznamná zmínka připomene rasistickou notu, která zněla především v Bunuelově verzi, a celkově je velmi nudný a nepřehledný.

Do festivalové soutěže se evidentně dostal právě jen na vlně „ženských“ filmů.

Starý dobrý Mr. Holmes

Jedním z mála mužských hrdinů hlavního programu je mimo soutěž uváděný Mr. Holmes, v němž slavného detektiva, nyní již třiadevadesátiletého Holmese, hraje skvělý sir Ian McKellen.

Tomu postava vrtošivého staříka náramně sluší. Holmes žije na venkově s mladou hospodyní a jejím synem, s nímž probírá své staré kauzy. Jedna z nich mu nedá spát – vybavuje si ji jen útržkovitě, a přece víc, že zasáhla i do jeho života…

Z dalších velkých hvězd přijela do Berlína Natalie Portmanová, která hraje ve filmu Terrence Malicka Knight of Cups, odehrávajícím se v prostředí Hollywoodu.

V pondělí se festivalu představí také český zástupce. Režisérka Veronika Lišková uvede v prestižní sekci Panorama dokument Danielův svět.