Momentálně je Ledecký na tradičním Vánočním turné. Již 16 a 17. prosince vystoupí v Praze a sérii svátečních koncertů uzavře 26. prosince v Děčíně.

V posledních letech působíte dojmem jakéhosi vánočního zpěváka. V tomto čase vyjíždíte na koncertní turné, vaše vánoční písničky se hrají v rádiích. Nevadí vám to?

Sváteční album Sliby se maj plnit o Vánocích a devět dalších vyšlo v roce 1996 a je pravda, že od té doby před svátky vždycky vyrážím na turné. Je to komorní záležitost, hraju na něm i písničky, které jindy nehrávám, vystoupení se většinou konají v divadlech a já hraju hlavně na akustickou kytaru. A dojde i na Dylana a Stinga.

Moc si těch koncertů vážím, každý rok jich odehraju až dvacet. Bez jakéhokoli tlaku nebo reklamy je vyprodáno, takže někde se přidává ještě jeden. Daleko víc koncertů ale odehraju během zbytku roku, zvláště v létě, kdy vystupujeme s kapelou na festivalech.

Máte ještě rád písničku Sliby se maj plnit o Vánocích, která z vás toho vánočního zpěváka udělala?

Každý autor si přeje, aby jeho písně zlidověly a publikum si je přivlastnilo. Mně se několik takových podařilo napsat a tohle je jedna z nich. Když se něco takového stane, je to zázrak.

Jak vůbec vznikla?

Pamatuju si to úplně přesně. Vydavatelská společnost B&M Music po mně už v roce 1992 chtěla písničku na vánoční kompilaci. Řekl jsem, že abych ji napsal, potřebuju nejdřív tu vánoční atmosféru znovu prožít. Poprosil jsem pány Bělouška a Mráze, majitele vydavatelství, aby se ozvali po svátcích, že ji budu mít hotovou. Samozřejmě jsem se na to ale vykašlal, a tak když se v únoru přišli zeptat, neměl jsem jim co nabídnout.

Čas běžel, pomalu se blížil termín nahrávání kompilace, a tak za mnou v srpnu oba dorazili na chalupu. Bylo asi třicet stupňů a oni mi nosili pod slunečník vinné střiky tak dlouho, dokud jsem písničku Sliby se maj plnit o Vánocích nenapsal. Vyšla pak na mém albu Právě teď v roce 1993.

To však nebylo vánoční album.

Nebylo, Sliby se maj plnit o Vánocích byl ale třetí singl z něho a u lidí uspěl. Běloušek s Mrázem za mnou potom znovu vyrazili a navrhli mi, abych nahrál celé vánoční album. Řekl jsem jim, že je prima, jak se ta jedna písnička povedla, i že mají zájem o další, ale napsat devět nových mi připadá nemožné. Odpověděli, ať napíšu, co můžu, a zbytek budou coververze slavných svátečních hitů.

Začal jsem tedy psát, a protože mi vyhovuje mít zadání, tak ze mě těch devět písniček vylezlo. Jako pro dítě pro mě byly Vánoce zásadní emocionální zážitek. Až mě dneska mrazí, když si vzpomenu, jak to šlo snadno. A s tou inspirací atmosférou je to samozřejmě výmluva. Ryba rybě vyprávěla jsem napsal na Kostarice. Houpal jsem se v hamace a popíjel daikiri.

Jak trávíte Vánoce dnes?

Dlouhá léta jsem si je užíval jako rodič a při tom jsem znovu a znovu chápal, proč ve mně zanechaly tak báječné vzpomínky. V rámci dětského světa porážejí narozeniny i prázdniny, protože je v nich cosi magického. Mé děti už jsou velké, ale stejně se na každé Vánoce těším. Máme totiž v rodině takovou zásadu – věříme na Ježíška.

Jsem ve věku, kdy si můžu dělat, co chci. A tak to zůstaneJanek Ledecký

Proč?

Protože je to snazší. Navíc se nám vždycky pod stromkem objeví věci, ke kterým se nikdo nehlásí. Takže na tom asi něco bude.

Album Všichni dobří andělé sice vánoční není, ale koncept písniček zazpívaných s hosty určitou sváteční atmosféru má. Souhlasíte?

Naprosto. Když jsem natáčel cédéčko písniček z muzikálu Iago, které teprve vyjde, uvědomil jsem si, že jsem měl a mám možnost spolupracovat s báječnými zpěváky i lidmi a rád bych to zachytil na albu.

Ve jménu lásky, ústřední písničku muzikálu Iago, jsem si navíc přál nazpívat s Luckou Vondráčkovou. Chtěl jsem s ní spolupracovat v některém ze svých projektů už od Hamleta, ale vždycky nám do toho něco vlezlo.

Ani tentokrát to nebylo jen tak. Když jsme měli nahrávat, postoupil Montreal, ve kterém hraje její partner Tomáš Plekanec, do play off a ona se zdržela v Kanadě. A když pak dorazila do Prahy, byl jsem už se svou dcerou Ester v Coloradu na North American Cupu. Takže jsem to celé kontroloval po internetu.

Zajímavá je verze písničky Aj tak sme stále frajeri, kterou napsali Julius Kinček a Peter Nagy a vy ji na albu zpíváte s Nagyem a Jožo Rážem. Jak došlo k tomuto spojení?

Tu písničku jsem měl vždycky rád, takže když mi Peter Nagy nabídl, že si ji zazpíváme na Miss Slovakia, kam jsem předtím pravidelně jezdil zpívat skladbu Pěkná pěkná pěkná, neváhal jsem ani vteřinu. Aj tak sme stále frajeri měla být na té akci překvapením, a také byla.

Když jsem jako druhý vstoupil na scénu, začali se lidi zvedat. A když o čtyři takty později přišel ještě Jožo Ráž, stála už celá hala. Byl to jeden z nejkrásnějších momentů, které jsem na pódiu zažil.

Na desce je záznam, který jsme natočili pro Miss Slovakia. Ve třech jsme to zpívali před diváky jenom jednou, pak už nikdy. Později jsem ji na několika koncertech zpíval jenom s Peterem Nagyem.

Loni jste hovořil o comebacku skupiny Žentour. Vydali jste digitálně nové album, ale nic víc se neděje. Proč?

Nedohodli jsme se na vydání desky s žádným vydavatelem, takže nakonec vyšla digitálně na internetových stránkách kapely. Pro mě to je rok a půl práce, nepsal jsem sice muziku, ale napsal jsem všechny texty. Na výsledek jsem pyšný, ale v dohledné době koncertovat nebudeme.

Nechci se nechat omezovat ve svých sólových aktivitách, na které jsem si za těch dvacet let zvykl. Koncertní agentura, která se nás chystala zastupovat, to po mně docela tvrdě požadovala. Já si ale připadám, že jsem ve věku, kdy si můžu dělat, co chci. A tak to zůstane.

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: