V něm soustředila árie z archívu ruského Petrohradu, kde na carském dvoře v 18. století za vlády postupně tří careven působili neruští skladatelé Araia, Porpora, Raupach, Manfredini a další a jejich díla upadla postupně v zapomenutí.

Bartoliová je sama v archívech objevila a realizovala s velkým nasazením, což ocenilo i pražské publikum. Na pódiu inspirovaném ruskou zimou oslnila dokonalou koloraturou i polohami vystihujícími obě stránky rozervaných barokních hrdinek - bojové nadšení i smutek.

V tom ji doplňovali i skvělí sólisté v orchestru, kde dokonalostí vysokých tónů zaujal i náš trumpetista Jaroslav Rouček. Čtyři přídavky nadšenému publiku, v nichž se Bartoliová vrátila ke svému oblíbenému Vivaldimu a v úplném závěru i k „petrohradskému“ německému objevu Raupachovi, úchvatný večer zakončily.