Z jakého důvodu vyšla deska Čas holin až po tolika letech?

Marek: Protože píšu pomalu, a než vznikne nějaký umělecký přetlak, přece jen to chvilku trvá. Kdybych byl rychlejší jako psavec, bylo by album venku dříve. Upřímně závidím kolegům, kteří říkají, že napíší za noc dvě písně.

Pod tlakem pracujete intenzivněji?

Marek: Tak to ano, ale člověk už musí mít předzáklad, aby měl na čem stavět. No a pak se pod tím tlakem vaše tvorba kupodivu zázračně zrychluje.

Proč jste oslovili Philla Browna, aby album mixoval?

Marek: Já ho měl ve svém pořadu Na plovárně a hned mi bylo jasné, že je to pohodový člověk, se kterým se bude dobře pracovat. Vyznává takový ten britský humor. Říkal nám třeba, že nejhorší komentář k hudbě, kterou někomu pustíte, představuje obrat „je to adekvátní”. S takovým člověkem je přece radost pracovat.

David: Bylo opravdu překvapivé, že pokaždé výborně pochopil, jak by asi měla písnička znít podle našich představ. U každé skladby ho zajímalo, o čem pojednává. Vždy měl před sebou překlady textů do angličtiny.

Ve vašich textech nejsou vulgarismy. Vyhýbáte se jim programově?

Marek: Na jedné desce vulgarismus máme, ale nezpívám ho já, nýbrž Jirka Schmitzer. Navíc je to citace z jedné divadelní hry. Někomu vulgarismus sluší a projde mu to, někomu ne.

Titulní Čas holin zní na první poslech jako veselá hříčka, ale při druhém poslechu zamrazí. Souhlasíte?

Marek: Původně jsem se domníval, že je to poměrně humorná píseň, ale když ji slyšela má manželka, rozplakala se.

Na novém albu se téměř pravidelně střídají rychlé sarkastické písně s pomalejšími a posmutnělými. Je to záměr?

David: Měl jsem návrh, aby se nálady jednotlivých písní střídaly. Když máte například více vážných písní za sebou, musíte danou atmosféru něčím odlehčit. Další kritéria se týkala tónin nebo nástrojového obsazení. Aby třeba písnička neskončila saxofonem a další nezačínala opět saxofonem.

Máte v kapele demokracii?

Marek: Máme. Myslím, že je to rozumné. Bývám třeba bezradný, když jde o bicí. Nikdy jsem na ně nehrál. Mám sice rámcovou představu o tom, jak by měly znít, ale netuším, jak to udělat. Muzikanti z kapely ETC, kteří s námi hrají, to vědí. Pokud něco nesedí, řeknou bubeníkovi Jirkovi Zelenkovi, že to není ono. Jirka je tvůrčí typ a dokáže podle jejich vodítka docílit žádoucího výsledku.

David: My se vždycky nakonec nějak shodneme. Ale když na to přijde, Marek jako tvůrce by měl rozhodnout.

Na stránkách máte album ke stažení. Vadí vám nelegální kopírování a stahování?

David: Je to prostě realita a je nutné s ní počítat. A souvisí to i s vývojem trhu.

Marek: Jsou to dvě strany mince. Někdo dá svou píseň na internet a může se stát ze dne na den etablovanou hvězdou. Ale na druhé straně je mi líto muzikantů, kteří se hudbou živí. Je to jejich práce a já si myslím, že je slušnost za ni zaplatit. My máme výhodu, že nás kapela neživí.