„Peníze na drama Bez doteku, které v kinech běželo loňský rok, jsme sháněli zhruba půl roku po soukromých investorech,“ líčí režisér Matěj Chlupáček.

„Státní filmový fond nás tehdy nepodpořil a Česká televize do projektu vstoupila až poté, co byl dotočen.“

O Chlupáčkovi se v době uvedení psalo jako o nejmladším českém režisérovi – v době natáčení mu bylo pouhých sedmnáct let.

„O svém věku jsem na place nemluvil. Nechtěl jsem ztratit autoritu, a tak to vyšlo najevo až na dotočné.“ Že to s filmem myslí vážně, dokázal Chlupáček i u kinematografického experimentu Hany, na němž pracoval jako producent.

„Toto jednozáběrové drama jsme natočili za šest miliónů, což je zhruba třetina toho, kolik natáčení obvykle stojí. Doufám, že po dvou uskutečněných nízkorozpočtových projektech už bude shánění finanční podpory snazší,“ vysvětluje.

Mladí tvůrci podle něj často podceňují provázanost filmového světa a vytváření kontaktů. „Důležité je sdílení vlastních projektů s jinými tvůrci a tím pádem možnost vzájemné nebo i jednostranné spolupráce. To je něco, co u nás nikdo nedělá a neumí, ale když se člověk podívá na zahraniční festivaly nebo Los Angeles, tak tam je to samozřejmá součást profese.“

Něco podobného tvrdí i Michal Kráčmer, student FAMU, jenž připravuje gay romanci s názvem Překrásní.

„V Česku není neomezeně možností, jsme malá země, žádný studiový systém. Je pochopitelné, že již zavedení producenti si drží svoje osvědčené autory, jejichž styl znají a respektují. Pokud člověk začíná, je důležité, aby se snažil rozprostřít sítě co nejdál – jsou tady soukromí investoři nebo velké společnosti, které za svou podporu ale samozřejmě požadují nějakou formu propagace, ať už celé firmy, nebo svého produktu. Je taky dobré nepodceňovat možnosti zahraniční koprodukce, ale v tomto případě je důležité zvážit, nakolik je případná podpora nutná – hodně debutantů své filmy natočí docela levně, a tak nejsou pro případné koproducenty dostatečně atraktivní,“ říká.

Kráčmer také poukazuje na to, že tvůrci často zanedbávají propagaci snímku. „Když je finální sestřih, začínají další nervy. Nemyslím si, že by čeští diváci nechtěli chodit na nové české snímky – spíš se k nim informace prostě nedostanou.“

Nestačí vytvořit facebookovou stránku

„Je jasné, že si levná produkce nemůže zaplatit inzerci v celostátním deníku, ale jsou taky i jiné cesty, jak film dostat do podvědomí. Každý dneska sází na internet, ale dávno nestačí vytvořit snímku facebookovou stránku. Lidé jsou namlsaní, a tvůrci tak musí vymýšlet zábavnější možnosti, jak s novými médii pracovat,“ dodává.

Konkrétně chce k Překrásným vytvořit webovou stránku, která se neomezí jen na informace o snímku, ale bude vyprávět souběžně další dějovou linku s filmem a sdružovat potenciální diváky.

Tomáš Pavlíček, který stojí režijně za komediálním debutem Parádně pokecal, pak vidí přínos především ve své alma mater, FAMU.

„Její koprodukční přínos tvoří velkou část rozpočtu. Jako famák jsem měl samozřejmě výhodnější pozici, ale v okamžiku, kdy šel film do kin, jsem byl ve stejné pozici jako všichni. Ohlasy byly sice různorodé, ale to mě na tom baví. Podle mých zkušeností je s dílem něco v nepořádku, pokud se v názoru na něj lidé shodnou,“ vysvětluje.

Uzavírá tím, že sázka na debutanta bude vždycky risk. „Je to náročné a výsledek je vždycky nejistý, ale české distributory zatím baví to riziko podstupovat, za což jsme jim nesmírně vděční.“