Hlavní obsah

Trutnoff: Patti Smith zaříkávala, Ondřej Havelka házel perly swingu

Právo, Jan Šída

Letošní Open Air festival Trutnoff 2014, který proběhl od 14. do 17. srpna, zažil hned několik premiér. Poprvé předvedli své hřmotné umění zástupci tvrdých metalových odnoží, konkrétně thrashoví Kreator a black metaloví Cradle of Filth. Také Jiří Suchý nevystupuje běžně na podobných přehlídkách, tu letošní navštívil po několikaletém váhání. A v neposlední řadě přislíbili účast také propagátoři revolučních tradic, španělští Ska-P. Což je v případě festivalu Trutnoff, který se všeho komunistického štítí, opravdová pikanterie.

Foto: Jan Šída, Právo

Cradle of Filth

Článek

Jakoby politika musela nutně vstupovat i do hudebních akcí. Ještě než vystoupila hlavní akvizice, americká zpěvačka a básnířka Patti Smith, uskutečnila se malá výměna názorů mezi zástupcem publika a kytarovým technikem doprovodného bandu. Muž ve třetí řadě, když spatřil na praktikáblu vlajku, kterou zřejmě chápal jako projev podpory Palestině, vmetl na pódium kelímek s pivem. A zmíněného technika počastoval hanlivými slovy i skandováním Izrael, Izrael. Chlapík mu také něco peprného odpověděl a vypadalo to na větší konflikt.

„Já ti dám Izrael,“ prohlásil vedle stojící ochrankář a odešel do davu muže uklidnit. Při této overtuře publiku uběhl příjemně čas, ale o to víc nedočkavě vyhlíželo svou hrdinku. Ta vkráčela na scénu tak trochu plaše, se širokým úsměvem na rtech. V naražené čepici, s  dlouhými vlasy, které přesahoval výrazný orlí nos, připomínala mírně italského zpěváka Drupiho. Ale hned s prvními tóny a s prvními jejími slovy jakoby někdo nahoře mávl čarovným proutkem. Z Patti Smith totiž sálala celou dobu vystoupení zvláštní energie, která se tavila v kotli přírodního amfiteátru do pozitivního amalgámu. Publikum a interpretka si jí pak vzájemně předávali jako duchovní štafetu.

Čarovali také britští Cradle Of Filth, byť jejich seance byla spíše vzýváním temných a odvrácených stran duše. Zpěvák Dani Filth chvílemi vydával hluboké hrdelní zvuky a posléze přecházel téměř do fistule. Dociloval tak zvláštního vokálního napětí, které do celkového zvuku kapely vnášelo tajemné fluidum.

Láska nebeská

Divadelník a zpěvák Jiří Suchý přinesl v sobotu večer na scénu noblesu i jemný ironický humor. A hlavně písničky. Třeba Klokočí nebo Pramínek vlasů zpívaly přední i zadní řady, stejně jako staří nebo mladí. Notoricky známé hity, o kterých leckdo ani nevěděl, že je zná, spojily generace. „Musím omluvit svou kolegyni Jitku Molavcovou, která sem nemohla přijet, ale není to jediná zpěvačka, se kterou jsem vystupoval,“ prohlásil Suchý. A galantně pozval na forbínu Evu Pilarovou. Ta byla ohlasem publika tak dojatá, že měla slzy v očích a držela se za srdce.

V mžiku se však vzpamatovala a ve svém bloku všechny přesvědčila o svých pěveckých kvalitách. Když si ve finále vystoupení zapěla se Suchým píseň Láska nebeská, slzel i leckdo v publiku. Na závěr se hluboce poklonila na výraz velkého respektu k lidem i festivalu jako takovému. Jiří Suchý šel při děkovačce ještě dále. Poklekl na jedno koleno a s rukou na hrudi na chvíli strnul jako socha. Snad aby si ten neopakovatelný sen srpnové noci prožil opravdu naplno.

Foto: Jan Šída, Právo

Patti Smith

Starou noblesu prvorepublikových časů oprášil Ondřej Havelka se svými Melody Makers. Pánové ve fracích dávali k lepšímu opravdu skvělé kousky a házeli swingové perly kolem sebe s velkou suverenitou. Ano, právě pro takovou hudbu stojí za to žít a také navštívit tento festival.

Není malých pódií

Na vedlejší scéně se dělo také mnoho zajímavého. Byť obyčejné pódium postrádalo magično kultovního amfiteátru a některé kapely to nesly těžce, lidi si našli své oblíbence i tam. Big bandoví Sto zvířat měli dokonce víc fanoušků při svém vystoupení, než souběžně hrající Cradle of Filth na hlavní scéně. Na nezájem si nemohli stěžovat ani punkoví veteráni N. V. Ú. Jejich zpěvák Štěpán Málek svou stylizací Pierota a pantomimickými gesty celý projev kapely posouval k pouličnímu kabaretiérství.

Garage naopak sázela na prověřené charisma vokalisty Tony Ducháčka, který posílal úsměvy do prvních řad, ve kterých dleli samí pamětníci. Kdežto UDG spíš oslovovali mladší fanynky. Ty si přišly nejen poslechnout své oblíbené písničky, ale také se podívat na bláznivé kousky bubeníka kapely Jugiho.

Veselo bylo i při přednesu poezie hereckého dua Kaiser-Lábus. Ti kočovali po všech scénách s pásmem recitace básní Ivana Martina Jirouse zvaného Magor. Zatímco Jiří Lábus procítěně deklamoval spíše lyričtější verše, Oldřich Kaiser se nebál poslat do publika i ty ostřejší výrazy. Takto rozdělené úlohy obou aktérů daly už tak originálním básním ještě originálnější punc.

Festival Trutnoff 2014 ukázal, že stále pokračuje v nastoupené cestě. Zachoval si vlastní, léty vytvořené, originální charisma. Bylo vidět, že publikum v drtivé míře jezdí spíše na místo jako takové, než na konkrétní interprety. Festival nesází na to, že přiveze aktuální světové hvězdy, jeho cílem je vytvořit na čtyři dny atmosféru vzájemné pospolitosti. Podařilo se to i letos.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám