Po Křišťálovém glóbu z loňského karlovarského festivalu a vítězství na festivalu v Terstu je to další triumf Zelenkovy mystifikační hudební komedie, která byla oceněna v kategoriích nejlepší film (producent Pavel Strnad), režie (Petr Zelenka), střih (David Charap), zvuk (Michal Holubec) a hudba (Jaromír Nohavica a Čechomor). Vůbec poprvé v historii Českých lvů se také verdikt akademie shodoval s diváky, přičemž ovšem až do roku 1998 figurovaly v divácky nejúspěšnějších filmech i zahraniční.

Ostatní Lvi rozděleni po troškách

Navzdory statistickým předpokladům, kdy se v závěsu za deseti nominacemi pro Rok ďábla tlačilo osm pro Výlet a sedm pro Smrady, však v konečném verdiktu všichni ostatní sbírali jen po malých troškách.

Výlet uspěl po Ceně kritiky, udělené na nominačním večeru, nakonec jen ve dvou kategoriích (nejlepší scénář Alice Nellis a ženský herecký výkon Ivy Janžurové v hlavní roli). Smrady s jedním Lvem za mužský hlavní herecký výkon Ivana Trojana nechali akademici nakonec překvapivě dokonce až za Andělskou tváří Zdeňka Trošky, kterou ocenili za kameru Jaroslava Brabce a kostýmy Josefa Jelínka.

Po jednom Českém lvu dále dostaly filmy Fimfárum Jana Wericha (ze tří nominací proměnilo za nejlepší výtvarné řešení Martina Velíška a Petra Poše), Musím tě svést (ze tří nominací byl oceněn vedlejší mužský výkon Ivana Trojana) a Děvčátko (ze dvou nominací vyšla vítězně Jana Hubinská za vedlejší ženský výkon). Jediný nominovaný film, který z Českých lvů odešel s prázdnou, tak byla Perníková věž Milana Šteindlera

"Já mám hroznou radost, jsem spokojená, jen mám trochu hlad," řekla na tradičně vegetariánském rautu se svým typicky nakažlivým a sympatickým smíchem Alice Nellis, která přejícně zářila nejen za sebe. "Mám hroznou radost za Ivu Janžurovou, po ocenění její práce jsem moc toužila. A zároveň mám trochu zvláštní pocit, že si odnáším cenu, která patří tolika lidem. Vážím si Ceny kritiky, protože recenzenti vidí všechny filmy průběžně, nemusí nic narychlo dohánět. A že to dneska dopadlo v ostatních kategoriích jinak, si nijak neberu. Filmy přece nejsou o konkurenci, o soupeření: ať je jich co nejvíc, ať jsou co nejlepší, ať na ně lidi chodí a jsou peníze na další."

Českého lva za dlouhodobý přínos českému filmu převzal režisér Juraj Jakubisko. Cenu sazky za nerealizovaný scénář udělila porota příběhu Jiřího Křižana Britský pas.

Večer ve stylu Roku ďábla

Nejen šesti Českými lvy se stal Rok ďábla mottem celého slavnostního večera. Také jeho průběhu, tradičně osobitému, zcela odlišnému od jiných, většinou velmi nudných vyhlašovacích ceremoniálů, vládla mystifikace v nejrůznějších podobách.

Přece jen to však letos bylo zejména díky některým předávajícím méně svižné než v minulých dvou letech. Nabízí se i otázka, nakolik mohli nezasvěcení diváci u televize ocenit "prohození" herce Pavla Lišky a režiséra Saši Gedeona, kteří si jsou podobní, nebo jméno producenta a režiséra Ondřeje Trojana v obálkách i na soškách Lvů jeho bratra Ivana.

"Asi to byla chyba, nevím, jak by takový žert mohl být připraven - jména vítězů jsou zapečetěná, neznáme je do poslední chvíle," řekl Právu po skončení ceremoniálu Jaroslav Dušek.

Petr Vachler na totéž reagoval v duchu večera, ale zároveň i v duchu faktu, že jméno Ondřej bylo vyryto i na štítku sošek, které určitě před začátkem zapečetěny nebyly: "Vždycky je třeba připravit nějakou chybu. Když chyba vznikne, nesmí se opravit, i kdyby to ještě šlo. Dokonalost nemůže vzniknout bez chyby. Řekněme, že to bylo kouzlo nechtěného, ale pečlivě připravené."

Český lev vstupuje rokem 2003 do druhého desetiletí. Jaká velká bude napříště jeho prestiž, záleží nejvíce na tom, jaké filmy tvůrci akademii, ale především nám, divákům, nabídnou. Jisté se zatím zdá být jen to, že do dalšího období vstoupí Český lev s novým moderátorem. "Netvrdím s absolutní jistotou, že už nikdy, ale příští rok předávání moderovat nebudu," řekl totiž Právu po skončení letošního večera Jaroslav Dušek.