Fenomenální Beck už Čechy před třemi lety nadchnul koncertem na pražském Výstavišti. Očekávání byla proto hodně vysoká a kytarista je opět naplnil.

Během koncertu připomněl všechny své hudební polohy, tvrdou rockovou, bluesovou, funky a v závěru i nejintimnější jazzové hraní, kdy jeho kytara zamyšleně, tklivě „zpívala” bez bicích a bez basy. Dokazovala, že dobrých kytaristů je sice hodně, ale Jeffa Becka si skutečně nelze s nikým splést.

Jeff Beck na Pražském hradě

Jeff Beck na Pražském hradě

FOTO: Michal Doležal, ČTK

Zahrál mimo jiné ráznou skladbu Hammerhead, vzpomněl na Jimiho Hendrixe (Little Wing), Beatles (A Day in the Life), Stevieho Wondera (Cause We Ended as Lovers) nebo na Billyho Cobhama (Stratus). Fantasticky čistý zvuk jeho nástroje vynikal v kouzelném prostředí Jízdárny Pražského hradu v dohledu nasvícené katedrály, kde jeho umění obdivovali i Oskar Petr, Kamil Střihavka nebo Michal Pavlíček.

Jestliže Beckovi nelze vytknout prakticky nic, seznam problémů s organizací je dlouhý. Během koncertu člen rokenrolové síně slávy a držitel mnoha Grammy několik minut bezradně přecházel po pódiu, protože zřejmě vypadla elektřina. Nikde v areálu se navíc nedalo koupit obyčejné pivo nebo cokoliv teplého k jídlu.

To, co předváděla ochranka, už hraničilo s absurdním divadlem. Lidé stojící na okraji areálu u zdi, kde nemohli nikomu překážet, byli donuceni, aby si sedli. Když se chtěl jeden cizinec v poslední řadě postavit, byl chlapcem v uniformě vtlačen zpátky do židle, což ohodnotil anglickou poznámkou o nacismu. Snad to měla být umělecká performance, která připomínala návštěvníkům, že jsou v srdci Kafkova města a svět prostě nedává smysl.

Celkové hodnocení: 90%