Tak to ale vypadalo jenom v úvodu jeho příprav. Později se ukázalo, že Maratonika, jak se počin jmenuje, není opět primárně určená fanouškům, pro které je poslech hudby pouze vnímáním rytmu a hledáním přímočaré melodie.

Na to jsou Bártův autorský rukopis, pěvecký apetit a instrumentální schopnosti i chutě Illustratosphere příliš noblesní. Již od prvních okamžiků vzájemného propojení předkládají muziku na poslech náročnější, aranžérsky pěstěnou, energicky vzorně naplněnou a prezentačně natolik dokonalou, že se každému posluchači vyplatí udělat si na ni čas a klid.

Podobné je to i na nové desce Maratonika. Bárta a Illustratosphere na ní neunikají z hudebního hájemství, v němž se dosud pospolu pohybovali. Nemají pro to nejmenší potřebu, tím spíš, když je výše uvedený přístup k hudbě spojil.

Dan Bárta & Illustratosphere: Maratonika

Dan Bárta & Illustratosphere: Maratonika

FOTO: Tata Publishers,

Přesto je patrné, že v porovnání s předešlými počiny jsou některé nové skladby přece jenom přehlednější a běžnému posluchači – při troše dobré vůle - uchopitelnější. Jedná se především o ty ve druhé části nahrávky.

První kroky k širšímu spektru fanoušků udělali Bárta a Illustratosphere v písni Denně a především pak v baladické, ve druhém sledu rockové Pruhy III. Nataženou rukou je v tomto ohledu vnitřně neklidná, navenek ale přece jen zdrženlivější B’artagnan (s lehce provokativním obratem „A já mám spravedlivý ciferník jak albín Landa Dan“).

Všechny tyto vstřícné kroky dělají Bárta a Illustratosphere z dlouhodobé snahy spojit poprock s jazzem a neublížit ani jednomu stylu, byť ty se historicky příliš v lásce nemají. Na Maratonice v tom došli nejdál, výsledek jejich práce dokonce působí dojmem, že pokročit v tom víc by už nemuselo být funkční.

Bárta má totiž dobrý záměr a náramný hudební cit. Jeho intonačně jistý a příjemný hlas se na bezpečné instrumentální linky spoluhráčů pokládá jako na sametové podloží a přijímá jeho „nadýchanost“ – zejména v poklidných pasážích – i do svého výrazu.

Nadto je obdivuhodné, jak znamenitě pracuje v textech s českým jazykem (dvě skladby jsou v angličtině), dokonce i v případech, kdy zpívá o tak „fádní“ věci, jakou je láska.

Maratonika je album, při jehož poslechu se člověku uleví.

Dan Bárta & Illustratosphere: Maratonika
Tata Publishers, 39:39

Celkové hodnocení 80 %