Na minulé desce The Union bylo jasně slyšet, že Elton s věkem zvážněl, už žádné rokenroly, ba ani optimističtější písně ve středním tempu. Dnes zpívá samé balady s výrazným příklonem k americké tradici gospelů, jazzu, blues.

Na albu Diving Board nespolupracoval s obvyklými muzikanty z kapely a už podruhé dal na amerického producenta T-Bone Burnetta, který se specializuje na country a blues, což jsou žánry, které Eltonovi mimořádně učarovaly, nyní ještě více než v mládí.

Jeho hlas neztratil ani trochu ze své naléhavosti a skladby nejsou hloupé, posluchač ale musí přijmout fakt, že všechny melodie budou táhlé, pro někoho možná smutné, protože tak to teď autor a interpret cítí. A jak zmiňoval v zahraničních médiích, je mu jedno, kolik desek prodá. Je totiž tak starý a známý, že si může dělat, co chce.

Celkové hodnocení: 80 %