Jenže základem není kamera, ale text, a ten od Ivana Hubače, který navázal na seriál otce Jiřího, zatím nic výjimečného neslibuje. Nejenže akci odsunul do pozadí a nabízel hlavně řeči, ale navíc to vypadá, že na Kavčích horách se závistivě pošilhávalo po sledovanosti vztahových seriálů typu Ordinace, které vrší konflikty a citové propletence jeden přes druhý.

I v Sanitce je jich už naskládaná přehršel. Podruhé ženatý „lékař bez hranic“ Jaromír Hanzlík alias Jandera, který byl dlouho v cizině, kvůli práci zanedbává ženu, lékařku Dagmar Havlovou, přičemž ho pořád miluje i jeho exmanželka Zlata Adamovská. Naopak odedávna ho nemilují někteří z bývalých kolegů, zvlášť Marek Vašut, a taky tchán – a teď už dokonce i bratr, protože ho marně žádal o půjčku na operaci, která by uchránila manželku před oslepnutím!

K záchrance právě nastupuje Janderův syn, ale i nový ředitel Jiří Dvořák, který nedávno ztratil při nehodě ženu a dceru, protože „rychlá“ přijela až po půlhodině.

Ale nejen to. Scénář vše předkládá s až nemotornou nenápaditostí. Už v úvodu se všechny hlavní postavy pěkně pohodlně srotí kolem navrátilce Jandery na letišti, přičemž do početného rodinného kroužku nechá vpadnout zpravodajský štáb ČT, který spěchá, aby neodkladně zjistil výsledky jeho mise. Hm. Ještěže to není novinářský seriál, to by ve zpravodajství asi žasli. Podobně se pokračuje až do zemdlení, tedy do první hromadné nehody.

Mezitím dojde i na představování záchranky novému řediteli, vlastně divákům – včetně chichotavého upozornění prostořeké operátorky, že „pan ředitel přece záchranku musí znát, když vyhrál ten konkurz“. Trik jalový už před čtyřiceti lety.

Připočtěme laciné a přehnané detaily, jako dojatý pohled starého vrátného, kterým vyprovází Dvořáka z jeho starého působiště, leitmotiv z významných pohledů, které si vyměňují záchranáři za zády nového ředitele, nebo Vašutův předlouhý výhrůžný stisk ruky určený mladému Janderovi.

Jeden po tom všem vskutku neví, co má příští týden čekat a jestli to celé nebude spíš parodie. No, uvidíme.