Hlavní obsah

Kurátor Martin Enev: Chceme vést diváka k osobnímu prožitku

Právo, Peter Kováč

Výstava Daniela Libeskinda nazvaná Architektura je řeč je do 3. září otevřena v Galerii Architektury Brno. Vznikla ve spolupráci s ostravským Kabinetem architektury SPOK, Galerií výtvarného umění v Ostravě a Muzeem architektury ve Vratislavi. Podílel se na ní také ateliér Daniela Libeskinda. Její kurátor Martin Enev odpověděl na několik otázek.

Foto: Galerie Architektury Brno

Kurátor výstavy Martin Enev

Článek

Architektura se špatně vystavuje, člověk ji musí vidět. Jak jste se pokusili zprostředkovat divákům to podstatné z Libeskindovy tvorby?

Naší snahou je podnítit diskusi o jeho architektuře a vzbudit zájem o jeho osobu. Obojí by mělo vést k osobnímu prožitku, to jest k návštěvě některých z jeho staveb. Doufám, že se nám záměr povedl. Projekty jsou řazeny chronologicky, takže je možné pozorovat vývoj Libeskindova architektonického myšlení v širších souvislostech. A díky projekci britského dokumentárního filmu The Making of an Architect jsou osvětleny i kořeny jeho přístupu k životu i umění.

Jsou tam i některé rarity?

V Brně máme třeba model vily z Libeskindovy takzvané signované řady a také Libeskindem navržené náramkové hodinky nazvané Tančící čas. Vila je první z obytných domů, které mohou být v limitované sérii třicet kusů dodány zájemcům z celého světa. Tato dramatická stavba, vyrůstající ze země jako krystal ze skály, byla vybudována v Německu a splňuje nejvyšší standardy z hlediska designu, řemeslného provedení a odolnosti.

A jak vypadají hodinky?

Dvě postavy se pohybují po ciferníku popsaném citáty nizozemského filozofa Spinozy o čase a řeckého myslitele Platóna o pojetí času. Čas tak získává v Libeskindově pojetí metaforický rozměr.

Jak je divákům prezentováno asi nejslavnější Libeskindovo dílo – monumentální památník pro New York?

Projekt Memory Foundations, tedy Základy paměti, stojící na místě teroristy zničené budovy Světového obchodního centra v New Yorku, je přiblížen pomocí vizualizací výsledného řešení. Vidět lze i koncepční skici, ze kterých je čitelný Libeskindův osobní přístup k zadání.

Foto: Galerie Architektury Brno

Libeskindův projekt Memory Foundations (Základy paměti) pro New York.

Libeskind pracoval na projektu výstavní síně pro Galerii Miro, která měla stát v Praze. Dosavadním výsledkem je ale pouze model. Je na výstavě nějaká nová informace?

Není, výstava se týká pouze už existujících staveb nebo projektů, které jsou právě v realizaci.

Přijede se Libeskind do Brna na výstavu podívat?

Myslím, že ne, i když pro naši Galerii Architektury Brno by jeho návštěva byla velkou a nezapomenutelnou událostí.

Daniel Libeskind (1946)

Libeskind patří mezi deset nejvýznamnějších soudobých architektů. Chtěl se původně věnovat hudbě, dal však přednost architektuře. Proslavil se až jako čtyřicátník projektem Židovského muzea v Berlíně. Jeho krédo je: „Musíte dělat to, v co věříte. Musíte být otevřen vůči světu a realitě. Musíte mít štěstí. A musíte být připraven na neočekávané.“ Libeskind má polské kořeny a rozumí trochu i česky. (kč)

Reklama

Výběr článků

Načítám