Irskou hospodu katoličky Lady O’Rileyové a židovské lahůdkářství Rose Fleischmannové dělí úzká ulička, na scéně příznačně znázorněná poštovní schránkou, neboť dopisy z Evropy zasažené nacismem hrají v příběhu klíčovou roli. Američané zatím netuší a zřejmě ani netouží vědět, co k nim žene tisíce uprchlíků, kteří se stávají „přítěží společnosti“.

Snaha Rose Fleischmannové dostat do Chicaga svého synovce se mění v boj, který letité rivalky promění v přítelkyně, tak jak si to přeje malá Peg O’Rileyová.

Text nabízí příležitosti pro dvě herečky, jimž ale zejména v první půlce nedokáže nabídnout dostatek situací k rozehrání jejich vztahu. Hana Maciuchová a Zuzana Bydžovská ovšem dokážou i z toho mála vytěžit maximum.

Především první z nich předvádí na komorní scéně Ungeltu uměřené, detailní herectví, které šetří emocemi a udržuje diváka v permanentní zvědavosti a napětí. Její Rose je nenápadná, usoužená a nedůvěřivá myška s vlasy staženými šátkem, ustaranýma očima za brýlemi a ženskostí schovanou v neslušivých hnědých šatech.

O’Rileyová Zuzany Bydžovské je proti ní hřmotná, ukřičená hospodská, připomínající velkého štěkajícího psa, který nekouše, ale lísat se neumí. Ale když obě dvě srazí své kuchyňské stoly dohromady, stane se z nich silná dvojka, kterou hned tak něco nezdolá.

Sabina Rojková jako třináctiletá průvodkyně příběhem se neztratí, jen by měla šetřit dívčí roztomilostí a úsměvy vrhanými do publika. Ale to je výtka směřující spíš k režisérce, než k zatím nezkušené, ale nesporně talentované adeptce hereckého umění.

Celkové hodnocení 75 %