Hlavní obsah

Slibuju, že ti neumřu. Aspoň ne dnes

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Amerického dramatika s italskými kořeny Joea di Pietro (1960) sice proslavily muzikály, ale jeho mistrným žánrem je intimní tragikomedie o obyčejných lidech s obyčejnými problémy, jakou je Famílie, jež u diváků bodovala v Divadle na Vinohradech, anebo Poslední romance, kterou pro své pražské Divadlo Ungelt opět s neomylným instinktem objevil Milan Hein a kterou v překladu Marty Skarlandtové na divadelních prknech debutoval televizní režisér Petr Slavík.

Foto: Foto Marie Krbová

Herci Alena Vránová a Petr Kostka ve hře excelují.

Článek

Téma stárnutí a stáří se týká nás všech a je dobré vědět, že i v pokročilém věku lze prožít vztah, jehož intenzita sílí vědomím, že už mnoho času nezbývá. Pro trojici postav di Pietrovy hry je toto zjištění základním motivem, který se do jejich dialogů prolíná jak emotivním způsobem, tak i odlehčujícím černým humorem.

Text je psaný pro herecké mistry a ty Divadlo Ungelt má. Režisér se také rozumně na jejich umění spolehl a dal jim maximální prostor. Dvojici prožívající svou poslední romanci skvěle ztvárňují Alena Vránová a Petr Kostka. Vránová staví Carol zpočátku herecky velmi střídmě jako upjatou a nedůvěřivou moralistku, jejíž obranný val ale postupně roztává a ustupuje ženě, jež po vztahu touží víc, než si sama dokáže přiznat. První úsměv, letmý dotek tváře partnera, prsty propletené s jeho a oči, v nichž září nevyslovená vroucnost. Proměna do impulzivní ženy, bojující za své právo na plnohodnotný život, je poté ohromující.

Nakažlivé klukovství

Petr Kostka obdařil Ralpha odzbrojující upřímností, vtipem a nakažlivým klukovstvím, které musí zlomit srdce i té nejupjatější dámě. Zároveň však do této srdečnosti občas problesknou spodní tóny strachu z osamělosti i hořkost z nenaplněné kariéry. Kostka je mistr herecké zkratky a stačí mu drobné gesto či pohled, aby o postavě sdělil vše podstatné.

Carmen Mayerová nejprve svou Rose pokorně a decentně upozaďuje, aby pak naplno prožila její vlastní tragický příběh. Je to postava vybudovaná s velkým citem pro souhru a partnerství. Velkou roli má v textu hry operní hudba, kterou do inscenace vnáší árie v podání mladého talentovaného pěvce Jana Bochňáka.

Jeho vstupy jsou však režijně nedořešené, často až příliš mechanické, jen občas se v mysli diváků protnou s představou mladého Ralpha.

Rozhodně tomu nepomáhá nešťastně zvolený playback, do něhož se pěvec těžko strefuje, přestože autenticita komorního prostředí Ungeltu přímo volá po živém provedení. I tak je ale Poslední romance trefou do černého a v Ungeltu jí prorokuji dlouhou a divácky úspěšnou životnost.

Joe di Pietro: Poslední romance Režie Petr Slavík, scéna Vladimír Hruška.

Česká premiéra 8. ledna 2013 v Divadle Ungelt Praha.

Celkové hodnocení 85 %

Reklama

Výběr článků

Načítám