Na poslední cestu hrála Věře Hofmanové, což bylo její vlastní jméno, hudba ze Želar. Smuteční řečí se s ní loučila například Dora Kaprálová, autorka rozhovorů se spisovatelkou Návrat do Želar. "Tebe nám vzali, ale tvůj svět Želar nám nikdo nevezme. Ten nám zůstane napořád," řekla Kaprálová a opět tak zdůraznila výjimečné literární dílo.

V brněnském krematoriu se 4. ledna příbuzní a veřejnost rozloučili se spisovatelkou Květou Legátovou.

V brněnském krematoriu se 4. ledna příbuzní a veřejnost rozloučili se spisovatelkou Květou Legátovou.

FOTO: Igor Zehl, ČTK

Smuteční hosté si vyslechli i úryvek z novely Jozova Hanule, která také posloužila jako předloha pro film Želary. Na pohřbu se sešli zástupci brněnské kulturní obce a také například režisér J. A. Pitínský.

Rakev Květy Lagátové

Rakev Květy Legátové

FOTO: Igor Zehl, ČTK

Legátová pocházela z venkovské učitelské rodiny, vystudovala češtinu, fyziku a matematiku a největší část života, 40 let, působila na jednotřídkách v různých částech Beskyd. Z této oblasti čerpala náměty svých příběhů. První díla jí vyšla v 50. letech, v roce 1961 vydala román pro dívky Korda Dabrová. V 60. letech pracovala pro časopis Host do domu. Napsala několik pohádek a řadu rozhlasových her, v 90. letech vyhrála rozhlasovou soutěž Prix Bohemia. Soubor povídek Želary, byť publikovaný až v roce 2001, napsala Legátová před takřka 40 lety.

Poslední rozloučení s Květou Legátovou

Poslední rozloučení s Květou Legátovou

FOTO: Igor Zehl, ČTK

Čtenáře zaujaly její popisy tvrdých, tragických osudů, pokřivených často bídou a těsnými obzory malého světa, realistické, nesentimentální a současně poetické a plné pochopení lidské touhy po svobodě, po nevědomém směřování k něčemu vyššímu. Téměř všechny postavy jejích románů prý měly reálnou předlohu, vycházející z jejích letitých zkušeností učitelky.