Jak vás přijali krajané v Banátu?

Bylo to skvělé. Mnoho lidí u nás si myslí, že je to zaostalý kraj. Není to ale pravda. Hromada lidí v českých vesnicích žije podobně jako naši krajané tam. Jejich nevýhodou je, že je těžké u nich sehnat práci, a proto většina mladých odjíždí do Čech za prací a vesnice stárne. Když v zimě napadne sníh, zůstanou obyvatelé do doby, než roztaje, téměř odříznutí od světa. V těch měsících žíjí z toho, co si vypěstovali přes léto, a chodí na lov. Zaměřují se na veškerou zvěř včetně medvědů a vlků.

Kamarád Tiberius Pospíšil nám ukázal lebku medvěda, kterého v zimě skolil. Měl prý asi tři sta kilo. Bydleli jsme u přátel, kteří tam festival pořádali. Mají stavení s hospůdkou, ve kterém jsme měli pokoj s deseti postelemi. Podle mě tam lidé mají větší pohodu než my u nás. Nežijí v takovém stresu.

Dokážete si představit, že byste v Banátu strávili delší dobu?

Zcela jistě si to dokáže představit většina členů Divokýho Billa. Tiberius nám říkal, abychom klidně někdy přijeli na měsíc. Nedoporučoval jen, abychom vyrazili v zimě, protože bychom se prý k nim do kopců nedostali. Je to tam super, vesnický život. V kapele jsme většinou kluci z vesnice, takže nám to tam bylo sympatické. Život je tam těžký, ale lidé jsou spokojení a usměvaví.

V říjnu jste absolvovali čtyři koncerty v Anglii. Byl to další krok spolupráce s britskou skupinou Levellers, se kterou jste již v minulosti v zahraničí hráli?

Bohužel nebyl, protože kdybychom chtěli navázat na společné turné, museli bychom tam jet rok poté, kdy proběhlo. S Levellers jsme hráli v roce 2007 v Evropě a o rok později v Británii. Letos jsme se tam vrátili na pozvání promotéra, který tam pořádá koncerty našich skupin. Hráli jsme v malých klubech, zhruba pro dvě stě lidí. V jedné hospodě bylo tak malé pódium, že se na ně vešla sotva bicí souprava. Byl to pro nás návrat k začátkům, kdy jsme doma hrávali v malých klubech. My jsme si to ale užívali. Cestovali jsme v obytném autobuse a všechny koncerty jsme si užili na pódiu i mimo ně s diváky.

Jednou jsme tam zastavili na benzínce na dálnici a náš tourmanažer Josef se pak při odjezdu ptal, jestli jsme všichni. My na to že jo, a tak jsme nastartovali a dali se do pohybu. Najednou koukáme z okna a vedle autobusu běží náš banjista Jack v pantoflích a teplákách s igelitkou a mává na nás. My už skoro vyjížděli z parkoviště.

Nejvíce koncertů jste letos ale odehráli na Slovensku. Podařilo se vám tam popularitu kapely zvýšit?

O tom jsem přesvědčen. Pro naši kapelu je důležité na Slovensku hrát. V minulosti jsme tam již několikrát vystupovali, ale pořád jsme nemohli narazit na dobrého manažera. Pak jsme se seznámili s kapelou Polemic a jejich manažerem Jurajem Cocherem, který nám od té doby dělá koncerty na Slovensku. Myslím, že to pro nás byl dobrý tah. Letos na podzim jsme jeli již druhé samostatné turné po slovenských klubech a návštěvnost byla velmi dobrá. Lidé na nás chodí a dobře reagují, jsme z toho nadšeni. Kromě toho jsme v létě vystupovali na většině velkých festivalů a městských slavností.

Na prahu září jste byli v Nitře hosty výročního koncertu k dvaceti letům skupiny Horkýže slíže. Je to vaše spřátelená kapela, asi to byl velký mejdan…

To máte pravdu. Přejížděli jsme tam z festivalu v Medzilaborcích. Když jsme po šesti hodinách dorazili do Nitry a pochlubili se, odkud jedeme, tak nám tamní muzikanti říkali, že tak daleko na východ řada slovenských kapel vůbec nejezdí. Medzilaborce jsou už v podstatě Podkarpatská Rus. Byli jsme tam na Satori Rock Festu, což byla skvělá akce. V Nitře jsme pak dali pár panáčků, oslavili s Horkýže slíže jejich výročí, popřáli jim k narozeninám a jeli jsme dál.

V jakém stadiu je vaše nové album?

Jsme již za polovinou. Máme natočenu většinu základů skladeb, hrajeme si s aranžemi a dokončujeme singl, který bychom chtěli nasadit do rádií na začátku února. Deska by měla vyjít v březnu.

A koncerty?

V roce 2013 budeme slavit patnáct let. Po vydání alba vyrazíme na sérii patnácti vystoupení pod širým nebem. Uskuteční se v květnu až červnu a projedeme celou naši republiku. Na letních festivalech hrát nebudeme, za což se fanouškům omlouváme. Plánujeme odehrát jen těch patnáct koncertů.