Můžete namítnout, že srovnávat Zelenku s jedním z nejlepších židovských spisovatelů dvacátého století je možná přitažené za vlasy, jenomže vltavská klaka oslavuje autora jako poloboha, zatímco skutečná dramata jí až příliš často unikají.

Na dřeň vztahů

Františák s dramaturgem Petrem Maškou vetkli Správkaři Malamudův podtitul a bonmot: „Život je tragédie plná radostí.“ Jimi žije hlavní postava Jakova Boka v carském Rusku desátých let dvacátého století, tedy v zemi a čase doznívajících protižidovských pogromů a přetrvávající rasové nenávisti.

Románový Bok má reálný předobraz v Mendelu Bejlisovi, obviněném roku 1911 z rituální vraždy chlapce. Ačkoli se obhajobě podařilo shromáždit sumu důkazů o nevině, inkviziční proces provázený násilnostmi i vraždami skončil v dramatu zastřelením vězně „na útěku“, v románu šílenstvím, v reálu odsouzením.

Prózu do dialogů převedl Arnošt Goldflam. Držel se poměrně věrně předlohy. Některé detaily vyostřil k prospěchu sevřené dramatičnosti celku. Františákovi se pak podařilo některé obrazy vybičovat až na dřeň vztahů, ve výsledku do obecnějšího zamyšlení o zdrojích a recidivách antisemitismu v dějinách civilizace. Pro hlavní postavu týraného a k přiznání lámaného Jakova určili inscenátoři Dušana Urbana, který po příchodu z Olomouce využil příležitost blýsknout se zatím v nejvýznamnější rolí novodobého martyra doplácejícího na jinakost, obyčejnost, pracovitost, poctivost - umanutě však v obraně pravdy nezlomného.

Postavy jako z partesu

V postavě nacionalistického zaměstnavatele - Bok zapřel svůj původ - a později záludného žalobce Grubešova je skvělým Urbanovým protihráčem bezručovská akvizice Tomáš Dastlík. Dceru vyhlášeného antisemity, usilující o Bokovu přízeň a potom ho obviňující z pokusů o znásilnění, představuje Sylvie Krupanská.

Z ostatních figurek provázejících přípravu soudního procesu vyniká Ondřej Brett v roli vyšetřujícího soudce Bibikova, Zdena Przebindová coby matka zavražděného Golova a Marcela Čapková, nevěrná správkařova žena Rajsl... Po ostravských zážitcích budu si muset na průměr jinde zvykat nejmíň do Vánoc.

Divadlo Petra Bezruče Ostrava - Bernard Malamud: Správkař. Dramatizace Arnošt Goldflam. Režie Martin Františák, dramaturgie Petr Maška, scéna a kostýmy Marek Cpín, choreografie Zoja Mikotová, hudba Nikos Engonidis. Premiéra 21. září, psáno z reprízy 30. listopadu 2012 na Ostravaru.

Celkové hodnocení 90%