Do Kladna přijel jako novopečený Český slavík. Přirozeně na to prý lidé na koncertech konaných po slavnostním ceremoniálu 24. listopadu ve Státní opeře Praha reagují.

„Ty pozitivní reakce jsou krásné a sladké. V Liberci jsme například dostali dort od naší kamarádky Jarky, dnes jsme dostali od Radky, Báry, Patricie a Lucky další, oba s portrétem sošky slavíka. Jsou ale i negativní reakce a jedna z nich mě rozesmála. Byl jsem v ní propojen s Danielem Landou a pozitivní evolucí Karla Janečka. Bylo mi sděleno, že jsou to zákulisní praktiky a mé vítězství bylo zaplacené, neboť to měl být jakýsi předvoj Janečkovy a Landovy iniciativy,“ říká Klus a jedním dechem vylučuje, že by na té poměrně odvážné konstrukci bylo něco pravdy.


Tomáš Klus v šatně s dortem od fanynek

FOTO: Foto PRÁVO – Jan Handrejch

Vítězství si neužil

On sám prý na to, že je český slavík, na koncertech nereaguje. „Já si to vítězství ani pořádně neužil, protože celý ten večer pro mě byl šok. Probudil ve mně přesvědčení, že v momentě, kdy bych si to vítězství moc připustil a nejvyšší metu popularity přijal zcela za svou, byla by to chyba. Myslím, že na to ještě nejsem dost připraven. Přijal jsem cenu, ale jsem přesvědčen, že aby to bylo zasloužené tak, jak si myslím, že by to zasloužené mělo být, musím pro to ještě něco udělat. Na mysli mám hlavně svůj osobní vývoj. Také bych se nerad nechal svázat očekáváním, které s sebou takový úspěch nese. Chtěli bychom tedy s Jiřím Kučerovským nahrát další album, které bude víc o nás než ty předešlé. Podle mě očekávání trhá křídla osobní tvůrčí svobodě,“ vysvětlil.

Základem pro zmíněné nové album jsou prý písničky, které už zčásti na koncertech znějí. Je jich pět, z toho prý tři na novém albu jistě budou a dvě to nemají jasné. „Přišel jsem totiž na to, že by bylo dobré najít další vyjadřovací prostředky. Texty, které teď píšu, nejsou už tolik hravé, možná jsou dokonce jednodušší, ale jsou sdělnější. Nechci, aby to znělo pateticky, ale myslím si, že sdělit osobní pravdu mase posluchačů je lepší učinit tak, že ji nebudu skrývat za množstvím slovních hříček. Ačkoli pravda je velmi honosné pojmenování. Mám spíš na mysli pocit a myšlenku,“ říká.

„Blbej“ humor

Nakonec mluvíme i o tom, co všechno je Klusovi a jeho spoluhráči, kytaristovu Jiřímu Kučerovskému, přisuzováno a současně odpouštěno. Z jejich stylu práce prý manažerce Barboře Falgeové šedivějí vlasy. Pořád to ale funguje.

„Je zajímavé pozorovat, jak mnoho lidí spatřuje v každém našem činu kalkul, ba dokonce koncept. Většina nápadů, které prezentujeme na koncertech i jinde, je ale dílo okamžiku. Někdo něco plácne, kolektivu se to zalíbí, a jestli se to bude líbit mase, je už její věc. Máme obrovské štěstí, že náš humor je, v tom nejlepším smyslu slova, tak blbej, že nám to prochází. Doufám, že je větší procento lidí, kteří to tak berou, a proto s námi jsou,“ uzavírá Klus.