Předně je nutné si říct, že je nepravděpodobné, že by Rowlingová mohla znovu navázat na globální popularitu Pottera. The Casual Vacancy měl být podle jejích prohlášení temný román pro dospělé: ve zdánlivě idylickém městečku Pagford dojde k náhlému úmrtí bohabojného muže středních let Barryho Fairweathera. Post ve farní radě, který po něm zůstal, slouží jako rozbuška pro dlouho potlačované křivdy.

Zde se autorka dostává k tomu, co umí velmi dobře – k vtipné, někdy až krutě přímé drobnokresbě charakterů. Pagford zalidnila postavami, vedle kterých vypadají zkostnatělí a nesnášenliví příbuzní Pottera jako velkorysí světáci, jež by si člověk rád pozval na čaj.

Rowlingová v osudech svých postav nešetří hádkami a krizemi, v městečku se objevují i drogy. Autorčino líčení hrdinů však nesklouzne k dvojrozměrné zkratkovitosti. Na to je příliš obratná. A ve skrytu duše má pro své figurky i kus pochopení.

Není komu držet palce

Tím se však dostáváme k jednomu z největších problémů The Casual Vacancy. Totiž právě toto odhodlání vytvořit město dostatečně zkažené (a tak nejspíš přesvědčivé) může u některých čtenářů navodit od počátku jistý emocionální distanc, který v příbězích podobně založených na ději (spíš než na formálních experimentech nebo hříčkách) může vyústit až v konečný nezájem a pocit, že vlastně není komu držet palce.

Svým způsobem sice Rowlingová navazuje na klasickou anglickou literaturu s tradičními narativními postupy, na druhou stranu však koketuje s prvky černé komedie a thrilleru - právě tato žánrová rozkročenost může být v konečném důsledku podivně matoucí a odcizená.

Pokud se však čtenář rozhodne vychutnat si podlost proradných obyvatel jednoho načančaného městečka, nemusí ho ani tolik mrzet, že na konci nečeká žádná velká školní hostina, na které by se rozdaly body a určil vítěz. Tady vítězové nejsou a namísto poplácávání po zádech je čeká jen další posmutnělé ráno.

Celkové hodnocení 70 %