Umělec, který oslovil celý svět příběhy Děti půlnoci, Východ, Západ, Klaun Šalimar nebo Čarodějka z Florencie, vypráví na 663 stránkách o svém životě od chvíle, kdy se dozvěděl, že na něj ajatolláh Chomejní uvalil za knihu Satanské verše trest smrti.

V nové knize vzpomíná i na to, jak mu bývalý prezident Václav Havel na počátku 90. let chtěl pomoci. Havel tehdy hodlal během své první návštěvy Británie v roli československého prezidenta udělat jasné gesto na podporu umělce, jemuž po klatbě Chomejního hrozila smrt. Se spisovatelem se chtěl setkat, nakonec se tak ale nestalo.

V roce 2001 se Rushdie zúčastnil přehlídky Festivalu spisovatelů Praha. V knize také vzpomíná na dvě ze čtyř manželství, která dobu skrývání nepřežila, a na budování vřelého vztahu s bezpečnostními dozorci. Ti prý všemožně obcházeli striktní pravidla dozoru, aby se nezbláznil. Pašovali ho například do kina, ale také ho vezli v umrlčím pytli do nemocnice, když ho rozbolely zuby.

Satanské verše vyšly v roce 1988 a už rok poté uvalil Chomejní na autora klatbu, protože kniha byla prý rouhačská.

Odměna za jeho hlavu se zvyšuje

Po jeho smrti fatvu potvrdil i nástupce ajatolláh Alí Chameneí, i když se autor omluvil a přestoupil k islámu. Fatva se vztahuje i na překladatele a vydavatele; někteří z nich byli napadeni nebo i zabiti. Nebezpečí trvá, také vláda prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2007 oznámila, že Chomejního fatva stále platí.

Nadace dohlížející na její vyplnění v neděli zvýšila odměnu za jeho hlavu na 3,3 miliónu dolarů (na 62,5 miliónu Kč). Důvodem je vystupňovaná nenávist podpořená protimuslimským filmem egyptského fanatika žijícího v USA. „Vždy jsem tvrdil, že co se stalo mně, je jen prologem a podobných případů bude více,“ řekl Rushdie.