Do 4. listopadu proto část výstavních prostor galerie Uffizi zaplnily obrazy a sochy, které nově představují kulturní panorama Florencie v letech 1375 až 1440. Brunelleschi tehdy stavěl první renesanční budovy, Masaccio maloval první renesanční fresky a Donatello odléval první renesanční plastiky.

Ale vedle nich ve Florencii tvořili stejně vynikající umělci, jako byli Gentile da Fabriano, Masolino da Panicale, Lorenzo Monaco a Fra Angelico, jejichž díla jsou zcela gotická a historikové umění měli problém zařadit tuto jejich tvorbu do vývoje renesance. Nejčastěji byli označeni za tradicionalisty vegetující vedle hlavního proudu.

Gotika a renesance žily vedle sebe

Jejich tvorba nebyla nějakým anachronismem. Výstava v galerii Uffizi naopak dokládá, že neexistuje žádné progresivní a konzervativní umění, že renesance a gotika prostě žily ve Florencii vedle sebe. Dokonce florentští obchodníci dávali mezinárodní gotice přednost. Fascinovala je krásou barev, elegancí forem i zlatými odlesky, které zářily z pozadí deskových obrazů pokrytých pravým plátkovým zlatem.

V novém světle výstava představuje i sochaře Lorenza Ghibertiho, který byl vždy považován za raného představitele renesance. V souvislosti se shromážděnými florentskými díly, která byla zapůjčena z mnoha evropských a amerických muzeí, se ukazuje, že i on měl blíž ke gotice než k novému umění, jak ho představovali jeho konkurenti Brunelleschi a Donatello. Výstava tak v mnohém změní dosavadní pohled na toskánské malířství a sochařství v době, kdy Florencii vládl bankéř Cosimo de Medici.