Představitel tohoto asistenta, Omar Sy, navíc právě dostal cenu tamějších zahraničních novinářů (francouzská obdoba amerických Zlatých glóbů) za nejlepší mužský herecký výkon roku. Porazil tak i Jeana Dujardina, představitele titulního hrdiny v oscarovém Umělci.

Od té doby přišly ve Francii na Nedotknutelné do kin ještě skoro čtyři milióny lidí, v Německu se film držel na první příčce celých osm týdnů a vidělo ho přes osm miliónů diváků. Celosvětově vydělal 328,5 miliónů dolarů a stal se zatím nejúspěšnějším evropským filmem tohoto roku. Nyní přichází i do českých kin.

Čekali jste tak ohromný divácký úspěch?

Eric Toledano: Popravdě řečeno jsme o tom moc nepřemýšleli. Ale asi ne. Samozřejmě je člověk vždycky rád, když má jeho film dobrý ohlas, ale pro nás to nebylo to hlavní, prostě se nám ten příběh líbil a chtěli jsme ho natočit co nejlépe.

Olivier Nakache: Ale teď už se nám ozvali z Hollywoodu, že by chtěli natočit remake. Pokud by k tomu mělo dojít, představovali bychom si do hlavní role Colina Firthe (smích). Uvidíme, jednání nás teprve čekají.

Film vychází ze skutečného příběhu bohatého aristokrata a zároveň tetraplegika Philippa a jeho opatrovníka, mládence, kterého zrovna pustili z vězení. Jak jste se k této látce dostali?

ON: Někdy v roce 2004 jsme viděli dokument V životě, ve smrti. Je to příběh Phillipa Pozzo di Borgo, který po nehodě při paraglidingu ochrnul od krku dolů, a Abdela (ve filmu Drisse), kluka z periférie, kterého Phillip najal jako svého opatrovníka. Ten dokument nám připadal hrozně nepravděpodobný, ale přestože jsme pak dělali jiné věci, zvláštním způsobem v nás zůstal. Až jsme si najednou uvědomili, že se jím chceme zabývat. Zajímal nás vlastně hlavně vztah dvou lidí, z nichž jeden je postižen fyzicky a druhý sociálně.

Představitelé dvou lidí, kteří se nikdy neměli potkat: François Cluzet a Omar Sy.

Představitelé dvou lidí, kteří se nikdy neměli potkat: François Cluzet a Omar Sy.

FOTO: Aerofilms

ET: Velkou roli v tom hrálo také to, že už jsme předtím pracovali s Omarem Sy, který hrál ve filmu Naše šťastné dny lékaře, a tak nás okouzlil, že jsme s ním chtěli točit znovu. Takže jsme vlastně hned věděli, kdo by měl hrát Abdela. A on byl neuvěřitelný. Zhubnul deset kilo a cvičil, aby mu narostly svaly. To jen proto, že byl sám přesvědčen, že kluk z periférie musí být hubenější než on, a musí mít pořádnou páru. Sám si oholil hlavu, oblékl bundu s kapucí… A na place pořád vytvářel skvělou náladu.

Předpokládám, že jste ale nejdřív vyhledali Phillipa…

ON: Ano, ještě než jsme se pustili do psaní scénáře, chtěli jsme tohoto bývalého obchodníka se šampaňským navštívit. A on nám nejdřív odpověděl, že nejsme první filmaři, kteří chtějí příběh natočit, že již četl několik scénářů, ale že je nicméně ochoten se s námi setkat. Jeli jsme tedy za ním do Maroka, kde žije a kde se také znovu oženil.

ET: Byl ohromně vstřícný, řekl nám spoustu věcí, které v dokumentu nebyly, včetně té zásadní: „Kdybych nepotkal Abdela, byl bych po smrti.“ A pak ještě dodal, že pokud máme točit, musí to být s humorem, že nechce, aby vznikl sentimentální film, ale komedie. Což se naprosto shodovalo i s naší představou.

Spolupracoval s vámi i později?

ET: To bylo dokonce naprosto nezbytné. Ke každé verzi scénáře jsme od něj dostali poznámky, které byly pro věrohodnost filmu nesmírně důležité. Ukázal nám, co ve svém stavu může, a co už je nemožné. A věřte nebo ne, některé situace, o kterých nám vyprávěl, byly ještě bláznivější než to, co jsme napsali my. Ale to nejdůležitější, co jsme si postupně uvědomili, byla jeho ohromná vůle nezapomenout v nenormální situaci na to, že je navzdory všem omezením normální člověk.

Jak reagoval François Cluzet na nabídku tak náročné role?

ON: Ona to tak úplně nabídka nebyla. Nejdřív jsme hledali někoho úplně jiného, měli jsme jinou představu o tom, jak by měl Phillipe vypadat, kolik by mu mělo být. Ale pak jsme se dozvěděli, že François četl díky svému agentovi scénář. Setkali jsme se, a jeho nadšení bylo tak ohromné, že jsme si řekli, že bychom mohli obsadit jeho.

A on se do toho okamžitě vrhnul: učil se od Philippa, pozoroval ho, jak žije, jak se pohybuje, jak mluví. François je herec, který se důkladně připravuje, a přesně to jsme potřebovali. A když se setkali s Omarem, předčila jejich souhra všechna naše očekávání.