Hlavní obsah

Vltavská komediální rozpustilost ožila u Ponávky

Právo, Jiří P. Kříž

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

To zase bylo brblání na Starém Brně po premiéře komedie dell’arte Tři v tom Jaroslava Vostrého v tak trochu Městském divadle v režii novice nad Ponávkou – Antonína Procházky, plzeňského Molièra. Žádnou z jeho brilantních her, snad s výjimkou kritiků Závodského a Uhdeho, nikdo nikdy z Brna neviděl.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Milan Němec (Capitano), pod ním Jakub Uličník (jeho sluha Cola), na balkóně Hana Kováříková (Ubaldova dcera Ardelie, vpravo) a Tereza Martinková (její služka Colombina)

Článek

Co nám to do Brna přišlo dělat divadlo? A ta sprosťárna! Ještě větší, než si troufnul Zdeněk Černín v Kočce na rozpálené střeše. Na to my v našem Městském divadle nejsme zvyklí, bylo slyšet v kuloárech. Milujeme přece výhradně krásné umění, vzlet, noblesu. Parlamentní, magistrátní?, chce se hned dodat plebejsky.

Kdopak z těch citově hluboce dotčených asi tak ví, co to italská komedie je?! A kdo navštívil její moderní evropský pravzor – Commedia dell’arte Petra Scherhaufera v Huse 70. let, kdy i dnešní statečně přebarvení moulové české politiky na Provázek nechodili, protože to bylo zejména pro členy Strany podezřelé?! Tak aspoň pro ně jednou větou: Komedie dell’arte je jednoduchý fraškovitý, ale přísně artistní tvar, příběh lechtivý, postavený na improvizaci stálých figur a dějových vzorců. Dodávám, že ve století 17. obhroublosti a vulgárnosti zacházely tak daleko, že přivodily její konec. Dramatici začali upřednostňovat pevný textový tvar.

Jaroslav Vostrý, o jehož noblese nemusí ani Brňáci pochybovat, napsal Tři v tom pro Činoherní klub. Hráli se sedm let a vyvrcholila jimi dramaturgická řada dell’arte. Zhruba ve stejné době jako v Evropě exceloval se svým příspěvkem Provázek.

O hereckém koncertování

Kdyby Brňané nechodili na premiéry v království Stanislava Moši hlavně na šunku a uherák, uvítali by Procházkovu inscenaci o dvou zbouchnutých dcerách (Holišová, Kováříková) baldovitého Ubalda (Junák), o stejně milostně postižené jejich služtičce (Martinková) a o jejich milencích (Mach nebo Janota, Isteník, Przebinda či Blahuta) a o uslintaně obstarožních mlsounech (Němec, Bureš) s nadšením.

Ano, Tři v tom jsou zábavou drsnou v intencích žánru, něžnou ale v naplnění pravidel komedie dell‘arte, a dokonalou v hereckém nasazení a výkonech. Nosit na ramenou by Antonína Procházku měli. No jo, on se ale nenarodil ve štatlu. Jen v Kroměříži.

Městské divadlo v Brně - Jaroslav Vostrý: Tři v tom. Komedie dell´arte. Režie Antonín Procházka, dramaturgie Klára Latzková, scéna Martin Černý, kostýmy Lucie Loosová, hudba Nino Rota (z filmu Amarcord, 1973, vybral A. Procházka). Premiéry 28. a 29. dubna 2012 na Činoherní scéně.

Celkové hodnocení: 76%

Reklama

Výběr článků

Načítám