Článek
Desku si zpěvačka částečně napsala sama, čtyři písničky převzala. Natočila ji se svou skupinou Fade In a pozvala si Františka Kopa (saxofon a basklarinet) a Miloše Dvořáčka (perkuse).
I když se jmenuje Hlavně ne klid, jde o hudebně docela klidné, nevtíravě poloakustické album. Převládá kytara, kontrabas, jemné perkuse, občas se vynoří klavír nebo saxofon. Rytmicky si zachovává milou pestrost, ani náznak nějaké folkové nudy.
Budweiserová se také dovede pěvecky vcítit do čistého blues/jazzu, písně spirituálového typu nebo říznějšího folku. Hlasem přesně odvažuje, co která skladba potřebuje, a asi nejvíc potěší tím, že je schopna sama psát věci, které nejsou horší než tradicionály či převzaté hity světových interpretů z daných žánrů. Prakticky nepoznáte, co je její vlastní skladba, pokud si to nepřečtete v bookletu.
Zpěv střídají nebo i podkreslují jazzové kytarové vyhrávky, za které by se nemusela stydět lecjaká zahraniční deska. I Irena Budweiserová má na to, aby zaujala v evropském měřítku.