Jen tak nakouknout Freudovi do postele...

Ústřední trojice Viggo Mortensen (Freud), Michael Fassbender (Jung) a Keira Knightleyová (pacientka, později doktorka) rozehrávají v režii Davida Cronenberga velké drama o psychoanalýze, podvědomí, sexu, přátelství a ješitnosti.

Mladý Jung na začátku přijme hysterickou pacientku se sadomasochistickými sklony, snad sotva dvacetiletou židovku z Ruska. Během pohovorů analyzuje její vztah k otci a psychický stav pacientky se viditelně zlepšuje. Svou práci konzultuje s přátelským Freudem, svou „otcovskou figurou“, jak oba vtipkují, a navštěvují se.

Pacientka Junga sexuálně provokuje a ten po delším čase podlehne a dopustí se tak největší lékařské chyby ve své kariéře. Manželku nehodlá opouštět, pacientka ale po jejich rozchodu vyvolává skandály.

Hercům lze těžko něco vyčítat, i vizuálně jim role sedí. Scénář snímku, který se drží velmi rozumné stopáže a udržuje napětí, však zachycuje jen krátkou epizodu z jejich životů a velmi mnoho vynechává, což je asi nutnou daní za příjemnou filmovou formu. Kdo však nemá vůbec ponětí o Freudovi nebo Jungovi a o předválečné historii, může v tom lehce plavat. Velmi útržkovitý děj je asi největším problémem Nebezpečné metody. Například těžko pochopíte, proč Jung a Freud cestují do Ameriky, když pak vůbec neuvidíme, co tam dělali, a děj pokračuje ve Vídni.

Režisér David Cronenberg určitě nechtěl lidi rozplakat a závažnou látku zkusil osvěžit „hláškami“, které dost dobře fungují. Věřte nebo ne, film je nejen ponurou studií konfliktů pudů a naučené morálky, ale i svižnou zábavou. A pokud si díky němu mládež přečte Freuda a Junga, chvalme Cronenberga dvakrát.