Článek
Když Apocalyptica na konci devadesátých let přišla s albem coververzí skladeb Metalliky, zahraných na cella, působila jako zjevení. Během dalších let se ukázalo, že soubor má nejen fascinující nápad hrát metal na cella, ale také silnou tvůrčí potenci. Zejména Eicca Toppinen ukázal během let své skladatelské schopnosti.
Nástrojové obsazení přestalo s lety šokovat, použití bicích a zařazení více zpívaných skladeb trochu přiblížilo skupinu mainstreamu, ale páteční koncert ukázal, že finský soubor je stále originální a má mnoho podob.
Kromě zvukomalebné úvodní On the Rooftom with Quasimodo, která v magické atmosféře zámecké zahrady vyzněla výtečně, došlo i na Metallicu. Kapela se ale představila i v akustické podobě bez efektů, kdy se plně ukázaly hráčské schopnosti kvarteta.
Vedle klasických skladeb z alb Inquisition Symphony a Apocalyptica Plays Metallica by Four Cellos došlo i na novější z desky Worlds Collide a na písně z posledního alba 7th Symphony. Instrumentálky doplnilo i několik zpívaných skladeb.