George Clinton se 22. června představí ve Velkém sále pražské Lucerny a je jisté, že jejich koncert bude skutečná hudební satisfakce. Přijedou totiž legendy v pravém smyslu slova.

V sedmdesátých letech minulého století Clinton založil a vedl hudební dvojseskupení Parliament/Funkadelic. V jednaosmdesátém roce s ním ukončil spolupráci, aby se mohl věnovat sólové kariéře. Po boku bývalých kolegů se pak představoval méně – když už, pak pod názvem P. Funk All-Stars. Nyní své dávné hudební kumpány přiveze do Prahy pěkně v plné síle.

Teenager milující vokály

Narodil se v jednačtyřicátém roce v Kannapolisu v americké Severní Karolíně. Na začátku padesátých let, když už žil v New Jersey, jej nadchl styl doo wop. Z dnešního pohledu lze napsat, že byl blízký současnému popu. Podstatnou roli v něm ovšem hrály vlivy černé hudby. Charakteristické byly sborové zpěvy často bez hudebního doprovodu, což dalo vyniknout kráse vokálů. Clinton se do téhle hudby zamiloval a prožil s ní báječná léta pozdní puberty. Funk, který měl později proslavit, už tehdy hluboce cítil.

V pětapadesátém roce založil Parliament. Po pár letech se jim podařilo nahrát několik solidních hitů a později se z rozmaru částečně převtělili do další kapely Funkadelic, aby sedmdesátá léta strávili všichni pěkně pospolu.

Jejich hudební revoluce byla opřena o rhythm and blues smísené s klasickým soulem i funkem. Aby to bylo definitivně fajn, ochucené to bylo zálivkou psychedelie šedesátých let tak, jak ji přinášeli třeba Jimi Hendrix nebo Frank Zappa.

Parliament/Funkadelic byli váženými hvězdami černé hudby sedmdesátých let. Vydali tehdy několik hitových singlů, které se dostaly na první místo národní prodejní hitparády, a tři dlouhohrající desky, jež obdržely platinové ocenění, což je v hudební branži do dnešní doby prestižní věc. Tehdy ovšem bylo třeba prodat milióny kusů, zatímco dnes stačí statisíce.

Když je moc lidí

Na počátku osmdesátých let přišly právní potíže, které vznikly poté, kdy Parliament nahrávali pro společnost Casablanca, jež vznikla jako dceřiná vydavatelská značka nadnárodního Polygramu.

Ve dvaaosmdesátém roce proto Clinton podepsal kontrakt se značkou Capitol, obě kapely pustil k vodě a pracoval jen s doprovodnými P. Funk All-Stars.

Jejich první album bylo úspěšné. Jmenovalo se Computer Games, vyšlo ve třiaosmdesátém a hit Loopzilla se dostal do první hitparádové dvacítky v kategorii rhythm and blues. Zůstal tam čtyři týdny, přičemž si v popové hitparádě jen tak mimoděk vyskočil na 101. příčku. To ale nebylo důležité. Clinton kvalitu, ne střední proud. Alespoň ne vědomě.

Pro Capitol nahrával tři další roky a vydal tři studiová alba, z nichž na sebe upozornily singly Nubian Nut, Last Dance a Do Fries Go With That Shake. Všechny se dostaly do první čtyřicítky žebříčku r’n’b.

V letech 1986–1989 ovšem přišly další problémy. Clinton byl tehdy více u soudů než na pódiu, protože musel neustále řešit dodatečné finanční tužby svých spoluhráčů ze sedmdesátých let.

Bylo jich přemnoho, vždyť v té době nahrával se dvěma kapelami, čtyřiceti muzikanty a pro tři vydavatelství. Nevedlo se mu před rukou spravedlnosti dobře, a jak dnes říká, přišel tehdy o spoustu položek na svém kontě.

Byla tu však jiná satisfakce. Na sklonku osmdesátých let už byl velkým vzorem pro mladé. Milovali jej zvláště rappeři, ti z nevycválaných gangů a různých podivných part, které mají problémy se zákonem. V jejich textech se Clintonovo jméno mnohdy objevovalo, to aby nebylo sporu o tom, kdo je pravým otcem funku či hip hopu.
V devětaosmdesátém roce podepsal Clinton kontrakt se společností Paisley Park, která patřila zpěváku Princeovi. Vydal u ní své alba The Cinderella Theory a Hey Man, Smell My Finger.

Ať slouží zdraví

V devadesátých letech už bojůvky se starými muzikantskými kamarády opadly a Clinton se mohl začít scházet se svými bývalými kolegy z Parliament a Funkadelic. V sedmadevadesátém byli všichni uvedeni do rock’n’rollové síně slávy a byly z toho i společné koncerty, velká radost ve tvářích fanoušků i přísliby na lepší příští. A Clinton nikdy neříkal slova do větru, pročež není divu, že do Prahy míří s oběma projekty najednou. Jako za starých časů.

V České republice koncertoval naposledy v roce 2005 na festivalu Colours of Ostrava. Tehdy spolehlivě uhranul patnáct tisíc roztančených návštěvníků. V Praze se chystá předvést několikahodinovou show, kterou z pódia zajistí víc než dvacet hudebníků.
Na sklonku května se v médiích objevila zpráva, že Clinton musel být hospitalizován. Při rutinní zdravotní kontrole našli lékaři v jeho noze infekci neznámého původu a nechali si ho pod dohledem. Management uvedl, že je otázka několika dnů, aby král George mohl zpátky na pódia.