Leckterý herec si myslí, že umí zpívat, a neumí. Hugh Laurie naštěstí má značné hudební zkušenosti (prý hraje na piáno, kytaru, bicí, harmoniku a saxofón) a v padesáti už zkrátka není žádná vyplašená trubka. Blues cítí, ví, jak se má zpívat, a také na to má hlas.

Na vlastní skladby si asi netroufal, tak udělal to nejlogičtější, co mohl, coververze známých věcí z šuplíku blues, jazz a spirituál - Battle of Jericho, Saint James Infirmary, They're Red Hot, Six Cold Feet In The Ground nebo Police Dog Blues. Obdivuhodné je, jak se mu podařilo sestavit tak nadupanou kapelu. S Dr. Johnem, Tomem Jonesem, Irmou Thomas, producentem Joe Henrym a aranžérem Allenem Toussaintem to zní jako pravé New Orleans.

Let Them Talk se asi těžko stane zásadním albem v dějinách blues a kdo si bude chtít pořádně užít bluesový feeling, stejně si pustí nějakou starodávnou nahrávku od Raye Charlese, B.B. Kinga nebo Etty James. Ale to nevadí. Laurieho přínos spočívá v tom, že, stejně jako řada slavných osobností před ním, kvalitně zpopularizoval blues díky svému jménu. Odvedl dobrou práci v tom smyslu, že když už hraje se všemi těmi americkými esy, která by se asi normálně se seriálovým hercem nebavila, alespoň nezní jako diletant, který se tam přimotal ze Superstar.

Celkové hodnocení: 80 %