Článek
Představuje aktuální album začátek nové etapy v historii skupiny?
Řekl bych, že nové album je pokračování toho, co kapela dělala před tím. Opět jsme se snažili dělat písničky, které od nás fanoušek očekává. Naším cílem je, aby tvorba Škworu byla jasně rozpoznatelná, aby nás po prvních tónech všichni bezpečně identifikovali. To se, myslím, na novém albu podařilo. Hrajeme, co nás baví a co umíme.
Jak jste s nahrávkou spokojeni?
Doufám, že na rozdíl od předešlých alb je tam patrný posun. Každá deska by měla přinášet něco nového. Kdyby člověk zůstal stát dvacet let na místě, tak to lidi nebude bavit. Zkrátka se snažíme, aby skladby zněly co nejlépe. Například náš kytarista Leo Holan si neustále sháněl nové a nové kytarové efekty, aby zvuková stránka měla co nejvyšší kvalitu.
Texty jsou hodně temné, až depresívní. Jsou to vaše osobní příběhy?
Já píšu o tom, co se mne dotýká, co zažívám. Řekl bych, že to je z většiny textů patrné. Politika, mezilidské vztahy a blbá nálada jsou přece všude kolem nás. Dnešní život není jednoduchý, tak proč bych měl před takovými problémy zavírat oči. Rozhodně mě věci spíš štvou, než že bych z nich měl radost.
Proto je jako poslední píseň na albu převzatá Out Of The Dark (zde Stíny a mráz) od rakouského zpěváka Falka?
Falco se nám jako interpret vždycky líbil. Navíc nálada té písně koresponduje s celkově potemnělým vyzněním desky. Ale v podstatě jsou pro nás u převzatých skladeb vždy rozhodující dvě kritéria. Musíme je být schopni pojmout tak, abychom nic nezkazili, a musíme je zvládnout zahrát naživo. Lidi na koncertech na coververze často čekají a chtějí si je poslechnout.
Jaké máte další plány?
V květnu proběhne křest v pražském Paláci Akropolis, na který jsme si pozvali zpěváka Kamila Střihavku. Mrzí nás, že nám odpadly slovenské koncerty se skupinou Kabát. Rádi bychom totiž na Slovensku hráli, protože tam máme hodně fanoušků. V létě ale vystoupíme na tamním TopFestu. V Čechách naopak hrajeme koncertů požehnaně, nestěžujeme si.