My „na to“ ovšem máme, organizátoři Českého lva pořádají večer nominační i hlavní, a oba přenáší Česká televize. Ten letošní nominační moderovali Jakub Žáček a Marek Daniel a snažili se velmi úporně. Když si položili řečnickou otázku, kolika lidem se jejich moderování líbilo, došli k „legračnímu“ číslu sedm, a po jednom vystoupení dokonce dodali, že „tady v sále to fungovalo výborně, což je špatná zpráva pro televizní diváky“.

Několikrát vyzvali k vytvoření „napínavé atmosféry“, a když se zeptali Jany Plodkové, jestli jí poté, co loni dostala Českého lva, teď pořád volají producenti a režiséři, odpověděla: „Teď už mi volá jen máma.“ Skoro se nabízí dodat cosi o kouzlu nechtěného. Kdo ví, jakým hnutím myslí došli autoři večera k hudebním vystoupením, proč sálem i do éteru zněly zrovna filmové písně Falešná kočička, Sladké mámení, Ty lesovské stráně nebo velmi trapná parafráze slavné Purpury... Hojné uvádění jmen sponzorů je naopak pochopitelné zcela. Hlavně, že „na to“ máme.