Musíme si pomáhat jim vyneslo ceny včetně oscarové nominace, ale velký pokles návštěvnosti, kterou vzápětí Pupendo vrátilo k miliónu a film Horem pádem udržel nad jeho polovinou. Kráska v nesnázích padla natvrdo v přijetí diváckém i kritickém a další filmy ani na půl miliónu nedosáhly.

Už proto zaslouží obdiv, že se Jarchovský s Hřebejkem nevrátili k prověřeným jistotám, ale vydali se cestou mnohem trnitější. Je na ní čím dál méně humoru a témata stále palčivější. Loňská Kawasakiho růže se s problematikou vyrovnávání s minulostí dostala na Berlinale, a i když na ni doma nepřišlo do kin ani 200 tisíc diváků, dvojice se pustila do ještě bolestnější Nevinnosti – a natočila jeden z nejlepších filmů své dosavadní kariéry.

Narušená stabilita vážené rodiny

Příběh respektovaného dětského lékaře Tomáše, kterého nezletilá pacientka obviní z pohlavního zneužívání, rozkrývá podobné téma jako Kawasakiho růže. Zásah do klidu a stability vážené rodiny, kde se všichni snaží držet pohromadě a ani tváří v tvář pohromě neztratit rovnováhu.

Nevinnost režiséra Jana Hřebejka se rozvíjí v psychologické drama.

Nevinnost režiséra Jana Hřebejka se rozvíjí v psychologické drama.

FOTO: Bontonfilm

Kde je spousta lásky, ale i sobectví, které k ní v různých podobách patří, a také pokrytectví, jež často láska z třeba i zdánlivě ušlechtilých důvodů vyvolává.
Scénář staví na propracovaných postavách i na precizně vystavěném příběhu, který má jak detektivní, tak i vnitřní tajemství.

Tomáš čelí dívčinu obvinění, ale i dávné zradě, jíž se dopustil na kamarádovi, když mu přebral ženu. Ten je nyní pověřen vyšetřováním případu – a také on musí bojovat – lákavá nabídka na pomstu se sváří s profesionalitou a s pevným charakterem.
Vlivem zprvu evidentně nesmyslného obvinění pak uvnitř celé rodiny vyplouvají na povrch křivdy a zklamání, jež už měly být zapomenuty: například vztah doyena rodu (na malém prostoru přesvědčivý návrat Luďka Munzara) a jeho dcery Lídy (Aňa Geislerová).

Zatímco v Kawasakiho růži se nejedna rozehraná linie vytratila bez pointy, tentokrát lze z tohoto hlediska vytknout snad jen motiv zdravotního klauna jako trochu zavádějící, protože má nakonec menší význam, než člověk (u ve filmu dosud neotevřeného tématu) očekává.

Divák postupuje zároveň s vyšetřovatelem (velký filmový objev divadelního herce Hynka Čermáka). Časem totiž není nesmyslnost obvinění zdaleka tak zjevná jako na začátku.
K napětí také přispívá přesvědčivost mladé Anny Linhartové v roli něžně básnivé i drsně obviňující Olinky a emocemi nabitý, přitom minimalistický výkon Ondřeje Vetchého v roli Tomáše, který je většinou vlastně už jen pozorovatelem toho, co se s ním a kolem něj děje.

Ve chvíli, kdy je vyšetřování uzavřeno, se film náhle přehoupne zdánlivě jinam – z detektivky je psychologické drama a herecké žezlo přebírá Aňa Geislerová, jejíž do té doby tajemně nenápadná Tomášova švagrová Lída se stává hlavní postavou.
Postavou výbornou, jen s trochu zbytečným množstvím slov: člověk totiž může mít chvíli i pocit, že mu Lída vypráví jiný film. Naštěstí pointa všechno propojí tak, že dokonce ponechá divákům ještě velký prostor k přemýšlení – třeba o tom, z jak nečekaných míst může přijít účet za naše činy.

Hřebejkova režie staví tradičně na přesném výběru herců, přičemž tentokrát se mu podařilo především sestavit tým, který je jako celek ještě silnější než jednotliví, jakkoliv výborní hráči. Ten tým pak vede s naprostou jistotou, rodinnou atmosféru klidu před bouří vytváří stejně působivě jako detektivní napětí v přesné souhře s kameramanem Martinem Šáchou a s hudbou, pod níž je podepsána Vladivojna La Chia. Dostává tak Nevinnost na úroveň evropských filmů, jejichž tvůrce včetně herců často z nedostatku distribučních příležitostí „u nás v zahraničí“ ani neznáme, a přesto nepochybujeme o tom, že jsou to osobnosti.

Celkové hodnocení: 90 %