Mejla se narodil 6. března 1951 na pražském Břevnově, kde vyrůstal. Levému břehu Vltavy ostatně zůstal vždy věrný. Už od čtrnácti let zakládal a rozpouštěl různé kapely, ve kterých hrál od počátku na basovou kytaru, protože, jak se traduje, byl prý jako kytarista mezi svými kolegy vždy nejhorší.

PPU vznikli na konci 60. let pod silným vlivem psychedelického rocku. Spolu s kytaristou Jiřím Števichem, klarinetistou Michalem Jernekem a bubeníkem Josefem Brabcem se nejprve věnovali hraní převzatého repertoáru kapel jako Velvet Underground, The Fugs nebo The Doors. Později se začal Mejla prosazovat jako autor vlastního materiálu, texty obstarával nejčastěji významný básník a filosof Egon Bondy.

Další legendou, u jejíhož zrodu Mejla stál spolu s básníkem Pavlem Zajíčkem, byla experimentální formace DG 307, která vystupuje dosud.

V roce 1975 se oženil s Janou Němcovou, dcerou filosofa Jiřího Němce. Spolu mají syna Štěpána a dceru Magdalenu.

Hon na underground

Sedmdesátá léta se pro Mejlu a jeho hudební aktivity odehrávala stále častěji v duchu konfrontace s přituhujícím normalizačním režimem, kterému nekonformní žánr i image divokých muzikantů vadily. Kapela odmítala absurdní požadavky na úpravu repertoáru a ostříhání vlasů. V roce 1976, kdy měli PPU na kontě už několik alb, komunisté naplno rozpoutali proces s představiteli českého undergroundu. Řada hudebníků skončila ve vězení s nepodmíněnými tresty, sám Mejla sice nikdy odsouzen nebyl, strávil však několik týdnů ve vazbě a poté čelil policejnímu šikanování.

Mejla Hlavsa v rozhovoru s Václavem Havlem

Mejla Hlavsa v rozhovoru s Václavem Havlem

FOTO: Alexandra Mlejnková, ČTK

PPU nesměli veřejně vystupovat, Mejlu vyhodili od zeměměřičů a musel se živit lepením igelitových pytlů. Právě v tomto začal navazovat užší kontakty s českým disentem z okruhu Václava Havla. Kvůli probíhajícímu trestnímu stíhání nebyl přijat jeho podpis pod Chartu 77.

Půlnoc, Fiction, Šílenství

Na konci osmdesátých let se „Plastici“ postupně rozkládají, což pro Mejlu znamená možnost účinkovat také v dalších kapelách. Po víceméně epizodním působení ve skupinách Echt! a Garáž založil Půlnoc, kapelu, které Mejlova osobnost opět zajistila punc legendy. To už je po revoluci a Mejla se po albech Půlnoc a City of hysteria (vydaném v USA) začíná poohlížet po dalším směru, kterým by se vydal.

V roce 1993 se potkává s bratry Dušanem a Janem Vozáryovými z čerstvě rozpadlého elektronického Oceánu. Výsledkem jejich spolupráce je projekt Fiction se zpěvačkou Jitkou Charvátovou a cureovskou kytarou Jiřího Březiny z Deep Decline. Kapela v průběhu tří let vydává dvě vlastní alba a kolekci písní převzatých od Velvet Underground. S Janem Vozárym se pak Mejla v roce 1997 v elektronických aranžích vrací ke klasickým hitům PPU na albu Magické noci. Elektronika Dušana Vozáryho zase zní na jeho prvním a zároveň posledním sólovém albu Šílenství (1999).

Mejla Hlavsa při koncertu Plastic People of the Universe

Mejla Hlavsa při koncertu Plastic People of the Universe

FOTO: René Volfík, ČTK

Po listopadu 1989 se Mejla zároveň příležitostně vracel ke svým původním kapelám. Po návratu Pavla Zajíčka z exilu se objevil v obnovených DG 307 a v roce 1997 začal opět hrát s PPU. Při příležitosti setkání dvou prezidentů v americkém Bílém domě - Václava Havla a Billa Clintona - si zahrál společně s Lou Reedem z Velvet Underground.

Další album PPU už nestihl

Svá divoká léta i atmosféru v českém undergroundovém prostředí otevřeně popsal v autobiografické knize Bez ohňů je underground. Zkusil si také herecké role, ruského mafiána ve Válce barev a undergroundového veterána v Kanárkovi.

Začátkem roku 2000 začal Mejla pracovat na novém albu PPU, ale v dubnu mu lékaři diagnostikovali zhoubný nádor na plicích. Podstoupil operaci, změnil životní styl a zotavil se natolik, že mohl začít opět jezdit na kole. Další nádor, tentokrát na mozku, už ale bohužel nepřekonal. Na podzim se jeho stav prudce zhoršil a v lednu zemřel.

Posledního rozloučení na Zbraslavi se zúčastnily stovky lidí. Stopu, kterou na české nezávislé rockové scéně zanechal, nelze přehlédnout, natož smazat. Jeho odkaz dál uchovávají jak Plastic People, tak DG 307. Obě kapely nadále koncertují.