Článek
Legendární tvůrce se ve světě filmu proslavil především adaptacemi slavných literárních děl velkých spisovatelů - je držitelem Oscara a Zlaté palmy z Cannes za film Plechový bubínek (1979) natočený podle románu Güntera Grasse.
V rozhovoru pro Právo prozradil, že jeho nový film je zasazen do období druhé světové války. Odehrává se v koncentračním táboře Dachau.
Jde o "lagerspiel"
"Jde o dost extrémní, umělecké a komorní drama, kammerspiel, jak se říkalo kdysi v Německu v době filmového expresionismu. V tomto případě se příběh odehrává v lágru, takže by snad bylo na místě s nadsázkou mluvit o lagerspielu," vykládá Schlöndorff. Zároveň vyvrací, že by se vrátil k odlehčeným, komerčním filmům, o něž se pokusil před lety během svého krátkého amerického období. Tehdy natočil například snímek Palmetto (1998) - moderní variaci na americké filmy noir.
"Nevím proč, ale kdykoliv se pokusím o komerční film, skončí to fiaskem. Přitom si říkám, že to musí být snazší," dodává s úsměvem čtyřiašedesátiletý filmař. "A potom natočím obtížný umělecký film, který má najednou úspěch. Takže se vracím ke svým kořenům a opět natáčím menší, náročnější filmy."
Schlöndorff se pro svůj nový film inspiroval deníkem lucemburského kněze Jeana Bernarda, který přežil uvěznění v nacistickém koncentráku. Podle režisérových slov snímek vypráví příběh o těžké volbě mezi dobrem a zlem, o pokušení, jakému může být člověk vystaven v extrémních a nelidských podmínkách.
"Ústřední postava kněze tu prožívá během prvních dvaceti minut filmu peklo nacistického vězení, je svědkem hrůz a bestiality, jaké se dějí jemu i spoluvězňům. Bachaři například z jakési zvrácené zvědavosti nechají jiného duchovního ukřižovat. A najednou dojde k tomu, že hlavní hrdina je z tábora propuštěn," prozrazuje Schlöndorff.
"Chodí po ulicích a nemůže uvěřit klidu a míru, který panuje kolem. Jeho svoboda však nemá dlouhého trvání. Brzy jej navštíví gestapo a postaví jej před těžkou volbu. Buď přiměje lucemburského biskupa ke spolupráci s Němci a jeho zavřené církevní bratry i jeho samého čeká svoboda, nebo bude do devíti dnů putovat zpět do cely. V případě, že se pokusí o útěk, mu nacisté slíbí, že zastřelí všechny jeho spoluvězně."
Proslavil ho i Homo Faber
Schlöndorff dále přiznává, že někteří lidé se podivují, proč si zvolil takové téma: "Říkají mi, proč se stále vracet k něčemu, co se stalo před šedesáti lety. Dnes máme rok 2003! Ale já jim odpovídám, že o koncentračních táborech se budou točit filmy i za 200 let. Šlo o takovou hrůzu, jaká předtím v dějinách civilizace neměla obdoby."
Duchovního, hlavního hrdinu filmu, představuje německý herec Ulrich Matthes, který si nedávno shodou okolností ve filmu zahrál Goebbelse. Naopak gestapáka a zde ďábelského svůdce ztělesňuje vycházející hvězda německé kinematografie, mužský typ s krásnou tváří August Diehl.
V Devátém dni se objeví jen jedna herečka, Bibiana Beglau, která už u Schlöndorffa hrála hlavní roli ve filmu Legendy o Ritě (2000). Tento jeho předcházející, v Německu hodně medializovaný film pojednává o západoněmecké teroristce, která před policií uprchla do NDR a usadila se v anonymitě v Drážďanech.
Volker Schlöndorff, někdejší manžel německé režisérky Margarethy von Trotta, se přitom do širšího povědomí dostal už svým debutem, filmovým přepisem Mladý Törless (1966) podle Roberta Musila.
Stal se známým adaptacemi knih Homo Faber Maxe Frische, Swanovova láska Marcela Prousta či Ztracená čest Kateřiny Blumové Heinricha Bölla. Čeští diváci mohli vidět i jeho feministické sci-fi drama Příběh služebnice a v současné době v kinech i jeho příspěvek do společného loňského povídkového filmu několika filmařů Dalších deset minut.