"Jsem antimilitarista, tedy proti jakýmkoli zbraním,“ řekl Právu Dienstbier. Právě on jako jediný zástupce Československa byl v mezinárodním týmu, který studoval účinky atomového záření v Hirošimě na zdraví lidí.

„To, co se stalo, bylo strašné. Ale dnes, s odstupem let (atomová bomba na Hirošimu byla svržena 6. srpna 1945), se dívám na tuto událost trochu jinak. Oběti Hirošimy a Nagasaki byly menší, než kdyby pokračovala válka klasickým směrem. Dobývání ostrovů a martýrium, které by následovalo, by přineslo daleko větší ztráty jak na straně spojenců, tak Japonců. Ale zdůrazňuji - já jsem proti všem zbraním. A jako lékař jsem se snažil zachraňovat životy lidí,“ řekl Dienstbier.

Kniha je věnována nejen výbuchu v Hirošimě a Nagasaki, ale i mírovému využití objevu štěpení atomového jádra a také jaderným elektrárnám. Sám profesor Dienstbier celý život léčil rakovinu a 44 let stál v čele Ústavu biofyziky a nukleární medicíny. Ani dnes ve svých čtyřiaosmdesáti letech na medicínu nezanevřel a stále pomáhá Lize proti rakovině, které předsedal dvacet let a teprve letos žezlo předal své nástupkyni, onkoložce z Nemocnice na Bulovce, Michaele Fridrichové.

Český den boje proti rakovině, který liga organizuje, jen letos vynesl 14,5 miliónu korun. Peníze liga rozdělila na nádorovou prevenci, výzkum, kvalitu a výuku a na dovybavení onkologických center.