Gardiner je u nás častým hostem, ale se „svými“ soubory přijel poprvé. Dílo v 60. letech uváděl festival často, ale v katedrále sv. Víta, v moderním provedení a ve velkém obsazení. Tentokrát zaznělo s mnohem menšími provozními „nároky“ – oba soubory se bez potíží umístily na pódiu a Gardiner dirigoval zpaměti jen prsty bez taktovky.

Mši spojující katolické i protestantské prvky interpretovaly soubory dobově na autentické nástroje a se sborem, jehož členové zpívali i čtyři sólové party – vždy jen povystoupili dopředu, někdy k dirigentovi, ale zůstávali členy celku.

Vynikající sólisty měl i orchestr, takže dojem z dvouhodinového díla hraného bez přestávky byl úchvatný. Bach, který mši nikdy neslyšel vcelku, by byl určitě spokojen.